3. Kapitola - Týmy na scéně

29. března 2010 v 14:29 | NiCky |  Vy v Naruto
Tak tu máte další kapitolku =) A chtěla bych upozornit ty co mi poslali přihlášku po uzavření, tak ať se nediví, že tam ještě nejsou. Mám kapitoly napsaný dopředu, abych je měla v zaásobě, kdyby nebyl čas na psaní. Takže ti co to posílali později se taky později objeví XD

Všichni noví gennini už byli naposledy ve třídě v akademii. Za chvíli za nimi přijde Iruka sensei a řekne jim, v jakých týmech budou. Každý se rozhlížel po třídě a přemýšlel, s kým bude. Pár lidí překvapilo, že tu vidí i Uzumakiho, ale až na Kibu nic moc neříkali, tedy až do té chvíle než si Naruto a Sasuke dali pusu. Sakura a Ina z toho udělaly pořádný tóčo, jelikož obě byli do mladého Uchihy až nezdravě zamilovaný a kdyby v tu chvíli do místnosti nevešel učitel, asi by to liščí chlapec hezky schytal. Iruka sjel všechny nejdřív pohledem, ale pak se na ně usmál a začal číst jejich rozdělení do týmů. Když skončil, rozhlédl se po třídě a řekl: "Letos je vás tu ovšem víc než bývá obvyklé, hlavně co se týče dívčí populace a tak tu máme ještě nějaké další skupiny. Yuni Ewari, Akira Sumiya a Amaya Mekaari tvoříte tým 11." Dívky se po sobě podívaly. Zrovna tyhle tři spolu nikdy moc nekomunikovaly. Jak spolu asi budou vycházet? "A co se týče tebe Tori Nasuki, ty budeš v týmu 12 ještě s dalšíma dvěma děvčaty, které na akademii nechodily. To je všechno." Iruka se na všechny ještě jednou podíval a pak odešel z místnosti. Všichni se tedy začali sbírat k odchodu a někteří studenti se neubránili zamračení na své nové parťáky.
Nasuki šla hlemýždím tempem domů. Je v týmu s nějakýma cizíma holkama! To přece není fér! Její proud sebelítosti, zastavilo rozzářené zavolání: "Tori-chan! Počkééj!" To za ní běžela Akira. Tak se tedy zastavila, po chvíli ji dívka doběhla. "Aki!" oslovila kamarádku přezdívkou, "stalo se něco?" "Ále ne!" zavrtělo děvče hlavou, "Jen jsem chtěla jít s tebou. A co si myslíš na to, jak nás rozdělili? Já bych byla radši, kdyby nás dali spolu do týmu. Ty taky, že jo?" A takhle povídala i pozbytek cesty. Tori se jen usmívala a občas jí na něco kývla či zavrtěla hlavou.
Minori stála pře hokageho kanceláří a nejistě si prohlížela své nové týmové parťáky. Dívka byla středně velká, měla rudé vlasy, třikrát propíchnuté pravé ucho, piercing v obočí a pokud dobře viděla do její pootevřené pusy, tak i na jazyku. Nijak povzbudivý pohled, ale nejhorší byly ty oči. Temné a hluboké až měla při pohledu do nich pocit, jako by se ztrácela. Rychle od ní radši odvrátila zrak a zaměřila se na chlapce. Byl to pohledný blonďák s takovýma těma očima, které když se na vás podívají, tak se vám zamotá hlava. Na sobě měl dobře padnoucí elastický oděv, pod nímž se mu jasně rýsovaly svaly. Celý vypadal prostě úžasně. Minori zavrtěla hlavou a pomyslela si: Co to melu?! Od kdy se zajímám o kluky? Asi jsem vážně moc nervózní! Tak tam všichni tři stáli v tíživém tichu. Vysvobozením bylo, když si je k sobě hokage konečně zavolal a oni vstoupili do jeho kanceláře.
Uctivě pozdravili a vyčkávali, co se bude dít. "Ehm…" odkašlal si Sarutobi, "takže vy jste ten nový tým chunninů, že? Mám pro vás 1. misi, doufám, že jste připraveni?" Otázal se a všichni kývli na souhlas. "Tedy," pokračoval, "vaším úkolem je doprovodit jednoho významného kupce odsud z Listové až do Čajové země a zajistit jeho bezpezpečnost. Není to, ale žádná lehká mise! Je nám totiž známo, že jistá organizace jménem Akatsuki, o které toho ještě moc nevíme, se ho možná pokusí dostat a pokud k tomu bude mít šanci tak i zabít. Jelikož se čirou náhodou ve špatný čas vyskytl na špatném místě a viděl věci, které by tato skupina prapodivných lidí nejspíš ráda udržela v tajnosti…" "A vám ten člověk prozradil, o co jde?" zeptala se zvědavě Minori.
"O to právě jde. Ze strachu, že by ho mohli chytit, nám nic neřekl. Doufá, že když nikomu nic nepoví, tak ho nechají být. Je to hloupost a jen nám tím přidělává práci, ale přesto nemůžeme odmítnout jeho prosbu o ochranu. Na cestu vyrážíte zítra brzy ráno! To je vše." Trojice se uklonila a vyšla z místnosti.
Kaisha s vítězoslavným úsměvem na tváři, mávala na svého senseie. Konečně vyšplhala až na vrchol stromu! A že jí to dalo zabrat! Včera spadla snad tisíckrát a párkrát přistála dost nešikovně, takže má spoustu modřin. Navíc, a to nechápe jak je to vlastně možné, se jí podařilo zapíchnout si hluboko do nohy obří třísku. Ale vážně jí není jasné, jak to udělala, když měla sandály. Když se jí ji večer konečně podařilo vyndat, pořádně to hnisalo a dlouho krvácelo. Ještě teď ji to bolí, i když už ne tak jako včera. Teď jí to, ale bylo jedno, protože na ten zpropadený strom přece jen vyšplhala, takže už má tohle trápení za sebou. To se ovšem hrozně mýlila, jelikož zapomněla na jednu zásadní věc a tak ji málem porazilo, když ji Kawaro dole přivítal se slovy: "Gratuluji! Můžeš si to jít zkusit na vodu!"
Mezitím se před bránou do Konohy objevila dívčí postava…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 miku miku | E-mail | 29. března 2010 v 14:44 | Reagovat

jen tak daaaaaaaaaaaaaaal woho supeeeeeer povidkaAAAAAAAAAAAAA

2 Kaisha Kaisha | 29. března 2010 v 14:58 | Reagovat

hmmm ;-) dalšííí :-D  :-P

3 sazex sazex | 29. března 2010 v 16:38 | Reagovat

skončilo to zajímavě nemůžu se dočkat na další díl pls pls rychle další :-D

4 Toriii Toriii | Web | 29. března 2010 v 17:07 | Reagovat

ahoj budu psat bleach povidku zapojis sa a mozes zavolat aj viac ludi dakujem

5 Claire-san Claire-san | Web | 29. března 2010 v 18:53 | Reagovat

rychle dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama