Duben 2010

17. Kapitola - Chunninské zkoušky začínají aneb Kaisha budí rozruch!

30. dubna 2010 v 19:25 | NiCky |  Vy v Naruto
Tým 11 vešel do místnosti, kde měli čekat všichni účastníci chunninských zkoušek. Sotva vešli, museli vykulit oči, když viděli, kolik lidí se tam zatím sešlo. Akira zahlédla svého bývalého kamaráda Gaaru a rychle sklopila oči, když si všimla, že se na ní taky podíval. Amaya a Yuni se tam rozhlíželi a nevěděli, co by teď měli dělat. Ovšem během chvilky k nim přišla Tori a zbytek její skupiny, kterou dívky bohužel moc neznali. Děvčata se spolu potichu bavila a žádná z holek nepoznala, že za Tořinou veselou tváří se skrývá podivná starost. A tak si tam všechny povídali a na ostatní genniny úplně zapomněli. Náhle je z hovoru vyrušil příchod dalších osob. Podívali se, kdo to je a okamžitě musely vykulit oči, když spatřily ty tři, co zrovna vešli. V celku pohledný, ale jinak normální kluk, mladá kunoichi, která rozhodně nevypadala jako zdejší a pak…ta dívčina, na kterou teď všichni zírali. Okamžitě byla vidět ta podoba s chlapcem o kus dál, který tentokrát nedokázal udržet chladný výraz a zmateně na tu tmavovlásku třeštil oči.

Kaisha sebevědomě vkráčela do místnůstky s pyšně zvednutou hlavou, Kerai a Sayuri za ní. Samozřejmě na ní každý koukal jako na zjevení a dívka si doslova "užívala" to, jak jí sledují. Zasloužená pozornost! Sotva zahlédla Sasukeho, okamžitě k němu rázovala a potěšeně poslouchala, jak nějaký člověk zašeptal: "Hm…hezká!" Když došla k mladému Uchihovi, obdařila ho zářivým úsměvem a řekla: "Ahoj! Já jsem Kaisha a jsem ze stejného klanu jako ty. V době, kdy se stala ta strašná věc" dramaticky si povzdechla, "jsem nebyla v Konoze a tak jsem přežila stejně jako ty. Není to super? Já osobně jsem ráda, že existuje někdo, s kým mám něco společného. Ani nevíš, jak to bylo dosud strašné!" střelila nenávistným pohledem po Keraiovi, který pořád postával u dveří a pak se zase sladce usmála, "no, doufám, že budeme přáteli. Vlastně co to říkám? My už jimi přece jsme, viď?" Chlapec znovu nasadil ledový pohled, aby zakryl svůj šok a mlčel. Děvče se zatvářilo zklamaně a potom uraženě řeklo: "To ti jako nejsem dost dobrá? Chm!" A chystalo se odkráčet, ale Sasuke najednou řekl: "Ne, počkej…"

Kyosuke se procházel obchody v Listové a hledal nějaký dáreček pro Aby. Ten její nápad s nalezením jeho sestřičky při chunninských zkouškách ho měl sice napadnout hned, ale protože s tím přišla, jako první ona a vůbec byla ochotná mu i pomáhat s jejím sledováním, tak si řekl, že by jím mohl koupit něco pěkného. Samozřejmě jenom jako poděkování za pomoc. Po nějaké době za jednou výlohou uviděl naprosto perfektní dárek pro někoho jako je ona. Byl to krásný stříbrný tygřík na černé kožené šňůrce. Z toho bude určitě nadšená. Vešel proto do malého obchůdku a okamžitě jí ho koupil. Pro někoho jiného by byl tenhle přívěšek možná moc drahý, ale on měl hezky našetřeno a při cestě do Konohy si leckde něco přivydělal (různými způsoby) a měl tedy tolik peněz, že tohle pro něj bylo něco jako, kdyby si kdokoliv jiný koupil levné lízátko.

Mia stála v koutě a zbožně koukala na Sasukeho, který se bavil s Kaishou. Ten jeho obličeje naprosto dokonalý! Musí být úžasné si s ním už jenom povídat! Nakonec si řekla, že to je její příležitost, jak se s tím kouzelným chlapcem seznámit a ona jí rozhodně musí využít. Co kdyby se jí pak už nikdy jiná nenaskytla? Hrůza! Rozběhla se k  Uchiha dívce a radostně ji objala. "Jé ahoj!" roztáhla pusu do širokánského úsměvu a pak se otočila na mladíka vedle a zamrkala: "Čauky! My se ještě neznáme, viď? Já jsem Kaishina nejlepší kamarádka. Že jo?" "Ehm…jasně…" vykoktalo překvapené děvče a potom rychle dodalo: "Tohle je Mia. Je to vážně super holka. Je skoro tak bezva jako já. A má perfektní vkus." V tu chvíli, kdy to dořekla, ji někdo chytnul za rameno a táhnul pryč. Pak ji zase pustil a ona se naštvaně otočila, aby zjistila, kdo to byl a po té co to zjistila, se ještě víc vytočila. "Keraii!" "Ano?" zeptal se jí mile. "Co si jako myslíš, že děláš? Nevidíš, že se bavím s někým, kdo na rozdíl od tebe za to stojí?"
"Vážně? Já viděl jenom tebe - žádný zázrak, nějakou podivnou kachnu, která krásy moc nepobrala a ještě jednu cizí holku. To byla ona?" "NE!" prskala dívenka, "ta tvoje "kachna" je naprosto úžasný Sasuke z mého klanu!! A pro tvoji informaci je velmi oblíbený!" "Fakt? No, kdyby nebyl idiotskej Uchiha jako ty, tak bych ho nejspíš litoval, že je s tebou příbuzný." zašklebil se mladík "Cos to řekl?" vztekle se na něj dívka podívala. Chlapec jí chtěl něco odpovědět, ale za zády se jim ozvalo: "Potřebuješ něco, že tu Kaishu otravuješ? Anebo nemáš na práci nic jiného?" "Á. Tady je náš slavnej klouček." Zaškaredil se Kerai, "zrovna jsme se o tobě bavili. Jo, a aby bylo jasno, ona je se mnou v týmu. Takže mám právo si s ní povídat." Kouknul
na děvče a tmavovlasý kluk si ho chladně přeměřil: "Myslím, že by byla radši, kdyby to tak nebylo." "Přesně tak!" vyhrkla hnedka dívčina a škodolibě se dívala na svého velice neoblíbeného parťáka. Nejspíš by ještě pokračovali ve svém ne moc hezkém rozhovoru, kdyby tam najednou nezačal Naruto pokřikovat na všechny kolem sebe samé urážky. Sasuke se rychle rozběhl znovu ke svým přátelům a pokusil se pomoct nervózní Sakuře, která se snažila blonďatého Uzumakiho zklidnit. Postupně se do toho zapojovali další lidé a o něco později tam vznikla bitka mezi jakýmsi brejlounem a ještě jedním genninem ze zvučné vesnice. Kdoví jak by to dopadlo, nebýt toho, že do místnosti zrovna vstoupil veliký zástup ninjů a muž v jeho čele si hlasitě odkašlal a po té začal mluvit: "Díky za vaši trpělivost. Jsem Morino Ibiki, zkoušející pro první test chunninské zkoušky."

Bohužel to není tak dlouhé, jak jsem slibovala, ale naprosto normální jako vždy =). No, aspoň to nebudete líní číst! XD Jo a nenašel by se mezi vámi někdo, kdo by byl ochoten radit mé mladší sestře, co se týče blogování? Mé rady moc neposlouchá (tedy vůbec XD) a já sama s ní nemám trpělivost XD. Pro případné ochotné lidi: Sestřička zbožňuje Saukuru a Sasukeho a strašně jim fandí jako páru. Takže pokud vám tyto dva vadí, tak si vše ještě jednou promyslete XD. Doufám, že se najde někdo, kdo bude ochotný se o mou ségru postarat. Já na to nemám dostatek sil XDD

Účast - 2. kolo soutěže

28. dubna 2010 v 20:46 Informace
Tak 1. kolo máme za sebou =) Výsledky jsou takové:
Aby-chan2.9% (1)
Claire-san54.3% (19)
Kaisha5.7% (2)
Sayuri37.1% (13)

V tomto kole tedy vypadává Aby. Je mi to moc líto, protože ta kachna na Sasukeho hlavě byla dokonalá XD Jinak ostatní chci upozornit, aby mi zaslali nový obrázek. Byla by totiž vážně nuda hodnotit pořád ty samé, ne? =) Navíc se musím postarat o rozvíjení vašeho talentu co se týče přetváření obrázků XD. Tak posílejte =) (co nejdřív! XD)

A ještě něco. Musím vás říct, že jste mě hrozně potěšili. Včera jsem předtím byla zklamaná nejen z toh, že jste otáleli z posíláním obrázků, ale taky z toho, že jsem měla neobvykle malou návštěvnost (no takk fajn, nemám nikdy moc velkou XD ale teď byla ještě menší). Jenže vy jste to ještě ten den dokázali parádně dohnat a můj blog měl okolo 40 návštěvníků! Super!!!!!!! =DD Tak s tím hezky pokračujte XD

New desing =)

28. dubna 2010 v 20:33 Informace
Tak jo lidičky, mám nový desing. Ten předchozí tu byl už asi od prosince, takže tohle bude vítaná změna XD Tenhle úža dess má na svědomí Sayuri. Mo moc díky =D Já vím, že tobě se nelíbí (jako většina tvých výtvorů XD), ale mně se zdá naprosto bezva. Ještě jednou díky =)

1. Kolo soutěže =D - uzavřeno

27. dubna 2010 v 19:16 Informace
O tom kdo vyhraje se bude hlasovat v anketě =) Já asi už vím komu dám hlas...XD
Tady máme soutěžící a jejich obrázky:

Aby-chan:
dsff


Claire-san:

rtt

Kaisha:
hh


Sayuri:
qwqw

16. Kapitola - Kaisha má fanynku!

27. dubna 2010 v 18:36 | NiCky |  Vy v Naruto
Tak jsem se nakonec rozhodla, že se nad vámi všemi slituju a další kapitolku vám sem dám. XD Přesto jste mě, ale hrozně zklamali. Skoro nikdo se do mé soutěže nepřihlásil a dokonce mám dneska nějakou malou návštěvnost! Koukejte se rychle polepšit nebo tohle bude poslední kapitola na tomto blogu v dějinách celého lidstva! XD Vaše uražená NiCky XDD

Tým 11 stál naproti svému senseii a poslouchal ho, jak mluví. "Brzy budou chunninské zkoušky. Je mi jasné, že skupina jako vy je nemůže zvládnout a akorát mi udělá ostudu, ale bylo by pro mě ještě potupnější, kdybyste se vůbec nezúčastnili. Takže do toho půjdete všechny a teď laskavě běžte trénovat, protože si nepřejte vidět, co vám provedu, jestli to nezvládnete." Chladně se na všechny podíval a nezdálo se, že by jim chtěl ještě něco vysvětlovat. Amaya se, ale přesto ozvala: "A jak to všechno bude probíhat? O co vlastně jde?" Její mistr si ji mrazivým pohledem přeměřil a po té řekl: "To nemusíš vědět, ale jestli tě to uklidní, tak se při tomto testu často stává, že někdo přijde o život." Zatvářil se dosti zlomyslně a děvčata několikrát polkla. Ani jim nedal šanci se rozhodnout, jestli do toho půjdou nebo ne! Nejspíš by byl štěstím bez sebe, kdyby některá z nich opravdu zemřela. Tohle si mysleli úplně, ale úplně všechny kromě Yuni. Ta v poslední době k Omahimu zkrátka nedokázala cítit nic zlého ani, kdyby sebevíc chtěla. Navíc, i když to nechápala, se do něj bezvýhradně a naprosto neodvratně zamilovala. Z počátku se s tím nechtěla smířit, ale její cit k němu časem sílil a už se o tom nedalo pochybovat. Je do něj zkrátka úplně zblázněná ať chce nebo ne! Akira se trošku osmělila a zeptala se: "Chunninské zkoušky tady budou dělat společně s námi i ostatní gennini z jiných vesnic, že?" Vzpomněla si na svého bývalého - přitom slovu ji zabolelo - přítele Gaaru. Neexistovalo jiné vysvětlení, proč by byl jinak on a jeho sourozenci tady v Konoze. Muž jí, jak očekávala, odpověděl: "Ano. A určitě budou mnohem schopnější než vy."
Ušklíbl se, ale přesto jeho výraz působil děsivě.

Tori seděla v parku na lavičce a s očima zavřenýma se ukrutně soustředila. Snažila se zjistit něco k budoucnosti. Dokázala sice vidět jen dvě minuty dopředu, ale pokud jde o rozhodnutí, která ovlivní i vzdálenější budoucnost, tak stojí za to, snažit se něco vykoumat. Problém byl, že tentokrát to bylo vše takové…zmatené. V jednu chvíli viděla nějakého muže, jak připravuje nějaký test. Pak viděla jejího senseie Anko, jak diriguje nějaké dva maníky, co vezou vozíky plné jakýchsi svitků. Ale nic z toho jí nedávalo smysl, protože to bylo podivně rozostřené a jí nešlo si to dát do souvislosti. Napadlo ji, že by to mohlo mít něco společného s blížícími se chunninskými zkouškami, ale nemohla si být jistá. Najednou uviděla něco, čemu ani nechtěla věřit. Bylo to tak strašné, že se chvilku nemohla ani pohnou.
Pak se do ní dal nezvladatelný třes…

Aki Sakamoto se smála na celé kolo. Už se nemohla dočkat na to, co řekne ta pitomá Sakura na její malé překvapení. Zatímco ta odporně růžová pijavice někde dolézá za Sasukem, tak ona se potichu vkradla do jejího pokoje a v koupelně nalila do jejího šamponu na vlasy (stejného, jako má pes její starší sestry Iky) trochu zeleného barviva. To bude koukat! Teď dívka seděla na střeše jednoho domu v Listové a usmívala se na celé kolo. S tou brutální holkou, co se snaží na všechny důležité či zajímavé osoby působit roztomile a pořád se přetvařuje, se neměla ráda hned od chvíle, co se poznali. Sice děvče nechodilo na akademii, ale ven ano. A i takovéhle krátké setkání, které spolu dívky zažily, když se někde potkaly, stačily k vypěstování vzájemné a velmi hluboké nenávisti. Vždycky si dělaly nějaké naschvály. A tohle to bude dokonalá pomsta za ten pálivý kus koláče! Tuhle totiž za ní ta zrádná, ta naprosto příšerná, ta zmije jedovatá Sakurva přišla s tím, že už jsou obě dvě skutečnými ninji a měly by tedy překonat tu zášť, která mezi nimi panuje. Aki se to zdálo nějaké podezřelé, ale neměla proti ní nic, s čím by mohla vytasit. A navíc jí pak pod nos strčila ten nádherně vonící koláček a to prostě nešlo odolat. A tak s ní souhlasila a šla si spolu s ní dát svačinu "na usmířenou". Jenže sotva si ukousla jedno sousto, musela letět do koupelny a pustit si proud ledové vody do pusy, přesně jako v těch komediích, kde někdo s ní, něco silně okořeněného. Tak strašně to pálilo! Myslela si, že jí hoří pusa. A ta mrcha se mohla počůrat smíchy! Však teď teprve pozná, co znamená spojení: "pomsta je sladká"!

Mia Kosaku netrpělivě čekala na další z jejího týmu. Trmáceli se sem až z Písečné a tak jí bylo jasné, že si ti dva chtějí odpočinout. Byli to přece jenom kluci a ti toho moc nevydrží. Byla ochotná na ně brát nějaké ohledy, ale už mají fakticky velké zpoždění. Všimla si, že kousek od ní stojí nějaká holka. Tmavé vlasy, bledá pleť, inteligentní, ale lehce bláznivé oči… Někoho jí připomíná! Pořádně si jí prohlédla a pomalu jí začalo docházet, kdo to je. "Ty jsi Uchiha?" přiskočila k dívce a nevěřícně na ní zírala. Konoha byla její oblíbená vesnice právě kvůli tomuto klanu, ale co ona sama věděla, tak všichni až na Sasukeho - jejího oblíbence - nikdo nepřežili. Jenže tahle ta osoba z něho musí být taky! Má všechny charakteristické rysy. "J-jo." vykoktalo vyjeveně děvče, ale pak se trochu vzpamatovalo, hrdě vztyčilo hlavu a řeklo: "Ano, to teda jsem. Právě mluvíš s jednou z posledních přeživších z nejúžasnějšího rodu v celé Skryté Listové." Pyšně pohodila vlasy a chtěla ještě něco dodat, ale bohužel než stačila něco říct, Mia jí vzrušeně přerušila:
"Jasně, jasně! A máš sharingan? Můžu ho vidět? A jak je možné, že jsi naživu? Znáš toho kluka Sasukeho? Seznámíš mě s ním? Prosím, prosím, prosím!" Kaisha se na cizinku udiveně podívala, ale potom zvedla nosánek co nejvíc nahoru a na vše ji odpověděla. Sice ne vždy zrovna pravdivě (vymýšlela si ostošest), ale toho dne se cítila velmi spokojená. Konečně našla rozumného člověka, který jí jak se patří, uctívá!

!!!!!!Soutěž!!!!!! =D - přihlašování uzavřeno

26. dubna 2010 v 19:35 Informace
Je mi jasné, že všichni hrozně moc chcete další kapitolku Vy v Naruta a já se kvůli vám pokusim ji stihnot ještě dnes, ale nic neslibuju! Abyste se, ale případně nenudily XD mám pro vás soutěž. Upozorňuji, že pokud se do ní nikdo nepřihlásí či bude přihlášených málo, můžete se s kapitolou rozloučit XDD Takže chci abyste našli jakoukoli fotku z Naruta a nějak ji upravili =). Pak se bude hlasovat, která je nejlepší. Obrázky zasílejte na můj email (kdo nezná, najde v přihlášce do Vy v Naruto). Nezapomeňte napsat přezdívku =)
1. cena - exkluzivní nápověda k tajemství okolo Omahiho (běda, jestli ji pak někomu prozradíte! jsem schopná vraždění na dálku XD) + diplomek
2. cena - diplomek
3. cena - na blogu zveřejněná gratulace

A tady je moje né moc povedená ukázka pozměněného obrázku (prosím, neberte si z ní příklad XD) Jde o sloučeninu Naruta a Sakury.
ass
A tady i když už to je jednou na tomhle blogu zveřejněno máte něco mezi Sasukem a Sakurou XD
ggr

15. Kapitola - Jéje! Chunninské zkoušky se blíží!

23. dubna 2010 v 11:01 | NiCky |  Vy v Naruto
Už to bylo pár dní, co se tým 11 vrátil do Konohy. Pořád dostával další mise, ale už nemusel opouštět Listovou vesnici. Momentálně měl menší volno. Yuni měla radost z toho, že její rty a nehty dostali svou původní barvu, ale oči naopak ještě více ztěmněli. To ji na tom děsilo a navíc se asi postupně zamilovávala do Omahiho. Amaya se v poslední době hodně stýkala se Sasukem. Mladý Uchiha si ji opravdu oblíbil, protože byla zatím jediná holka, která se s ním normálně bavila, ale dneska se spíš věnovala pozorování mraků a na tmavovlasého kámoše úplně zapoměla. A Akira? Ta hodně času trávila trénováním. Došla totiž k docela mylnému závěru, že není moc silná a rozhodla se s tím něco udělat. Teď měla pauzu a šla na sraz se svojí skvělou kamarádkou Tori. Tu v dálce před sebou uviděla Naruta, Sakuru, nějaké studenty z akademie a vedle nich cizí holku a kluka. I když, zamyslela se, jí připadá, že je odněkud zná. Zvedla hlavu a koukla se na strom, na který se všichni dívali. Na jedné větvi byl Sasuke - miláček spousty holek, ale její určitě ne, a na druhé… Dívka si musela zakrýt pusu. Gaara! Tak proto jí tamti dva byli povědomí. Byli to Temari a Kankuro! Něco říkali, pak červenovlasý mladík seskočil ze stromu a vydali se pryč. Tým 7 spolu s dětmi se za nimi dívali a nakonec šli dál, kam měli předtím namířeno. Děvče se schovalo, aby ho neviděli a potom se jalo pronásledovat svého starého přítele. Vypadalo to, že má spolu se sourozenci namířeno do budovy hokageho. Ale před vchodem do ní se zastavil a nejspíš říkal něco ve smyslu, aby ostatní šli napřed. Sám tam pak zůstal stát a náhle hodně nahlas řekl: "Přestaň se už schovávat a řekni mi, co chceš! Nebo máš strach?" Dívenka vyšla ze svého úkrytu a udělala pár kroků k němu a usmála se na něj: "Ahoj! To jsem já Akira Sumiya. Pamatuješ si mě?" Chlapec si ji změřil chladným pohledem: "Vím, že někdo takový existoval… Proč mě sleduješ?" "Chtěla jsem si s tebou jen promluvit…" podívala se na něj zaskočená jeho nepřátelstvím. "V tom případě můžeš zase jít." Pronesl zle a otočil se, že půjde za zbytkem svého týmu. "Počkej!" vyhrklo děvče, ale úplně oněmělo, když se na něj kluk nenávistně podíval. Nic už neřeklo a dívalo se za ním, jak mizí ve dveřích.

Kaisha, Kerai a Sayuri už byli dávno hotoví s některými misemi, co dostali a zrovna trénovali, když je přerušil hlas jejich mistra. "Měl bych pro vás důležitou zprávu."
Všechny oči k němu okamžitě vzhlédly a muž pokračoval: "Jistě vás velmi potěší, že vaše skupinka se zúčastní chunninských zkoušek." "Ale jak to?" vyhrkla vykulená Uchiha, "myslela jsem, že já tam být moct nebudu, protože mě Sasuke nesmí poznat." "Ano, ale je hned několik důvodů, proč tě tam nakonec pustit. Za prvé: Tady talentovaná Hoozuki sem přišla hlavně kvůli nim, ale aby se jich mohla zúčastnit, musí být v týmu a tenhle je jediný, kde i s ní budete akorát tři. Za druhé: V podstatě není důvod, proč by tě náš mladý přeživší chlapec nemohl poznat. Takže pokud všichni souhlasíte, budete účastníky letošního testu." Všichni horlivě přikyvovali, dokud Kawaro nedodal: "A budete se muset naučit spolu vycházet, abyste to všechno zvládli a uspěli. Spolupráce je velmi důležitá!" Kaisha a Kerai na sebe vrhli nenávistné pohledy. A po chvíli spalujících pohledů se chlapec ušklíbl a řekl: "Poslouchej: V domě je hloupý Uchiha, chytrý Uchiha a vodník. Kdo se zachrání, když dům začne hořet? Hloupý Uchiha, protože vodník a chytrý Uchiha jsou pohádkové bytosti." Děvče zasyčelo a jejich sensei si zničeně povzdychl. S tímhle přístupem nic nedokážou…

Aby dojídala svůj rámen u Ichiraku. Přemýšlela, až se jí z hlavy kouřilo. Už několik dní se snaží pomoct svému příteli najít jeho "malou" sestřičku. Asi nikdy nepochopí, proč o to o ní říká. Vždyť je jí 14! Kolik je asi Kyosukemu? Dívka rychle zatřepala hlavou. Nad tím se teď nechtěla zabývat. Důležitější je, že tu jeho ségru tady kromě hokageho nikdo nezná.
Ptala se svého starostlivého kamaráda, jestli není možné, že už odešla. Na to jí, ale tehdy řekl: "Ne, chtěla tu zůstat na chunninské zkoušky…" "Ach jo!" vzdychla bloncka. Nikdy neuměla řešit rodinné problémy a obzvlášť ne, když ti, kdo její pomoc potřebovali, byli od sebe kdovíjak daleko. Pak jí ale něco napadlo. Jestli se chce ta…jak se to jmenovala? Sayuri! Jo, ta tu přece chtěla být a zúčastnit se té bezvýznamné zkoušky, co se bude konat. Zkrátka budou až do té doby čekat, stejně je to za chvíli, a pak ji můžou hezky sledovat. Potom za ní může mladý Hoozuki v pohodě běžeta vyříkat si to s ní. Aby její nápad tak potěšil, že si na jeho oslavení přidala ještě jeden rámen.

Kiyo o samotě trénovala.
Od Anko už její tým věděl, co se chystá a že letos nebudou úkoly ani trochu lehké. Zezačátku tomu nikdo nevěřil, protože druhé cvičení měl na starost jejich mistr. Jak by mohlo být něco od jejich senseie těžké, když jako přijímací test jim zadal sehnat pro něj oběd? Ale jakmile zjistily, kde to bude, usoudily, že to taková brnkačka to zase nebude. Proto se dívka, i když uměla spoustu dost dobrých jutsu, rozhodla naučit ještě aspoň jedno nové. Není totiž jisté, jak musí být silná, aby to zvládla. Sice je tajně v anbu a má spoustu zkušeností z dřívějška, ale prostě jí něco říkalo, že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Happy birthday to me!

23. dubna 2010 v 8:34 | NiCky |  Informace
Já mám dneska narozky! =DD Takže pod tímto článkem očekávám samé gratulace! XD Jinak pokud to stihnu, tak další kapitolku Vy v Naruto přidám ještě dnes, ale nevim nevim... Mám moc práce s přípravou své oslavy (všechen úklid zbyl na mě XD).

14. Kapitola - Amaya je úžasná!

20. dubna 2010 v 21:03 | NiCky |  Vy v Naruto
Aby seděla na lavičce v parku a čekala na Kyosukeho. Domluvili se spolu, že se dneska sejdou. Od té doby co přišli do Konohy to bylo poprvé, co se zase měli vidět. Náhle za sebou zaslechla tiché kroky. Otočila se a spatřila tmavovlasého chlapce. "Jdeš pozdě." Podotkla s šibalským úsměvem, ale mladík jí na to nic neřekl a posadil se vedle ní. "Chtěl jsi se mnou o něčem mluvit nebo ne?" zvedla obočí a on si jen tiše povzdychl: "Mám problém se svojí malou sestřičkou Sayuri." "Kolik jí je?" otázala se zvědavě. "14 let…" "Aha." Utrousila a pomyslela si: Ty jo! Mně je taky 14! Snad to nezjistí. Navenek se, ale snažila tvářit pohodově a dál se ptala: "A co s ní vlastně je?"
"Je na tom zle… Protoji musím najít! Ona to beze mě nezvládne… Má být tady v Konoze, ale ten starej hokage mi nechce říct, kde! Prý si to nepřeje!" zlostně vyprávěl. "A tobě je vlastně kolik?" odskočila Aby od tématu, kterou kritizování starouška Sarutobiho a její vrstevnice moc nebralo. Ale Kyosuke její otázku přešel bez povšimnutí a ponořil se do svého obvyklého mlčení. Po delší době nezáživného, ale jim nevadícího ticha znovu promluvil: "Nemůžu tady jen tak sedět, zatím co ona mě někde potřebuje! Prosím tě, pomoz mi zjistit, kde je!" S prosbou v očích se na svoji novou kamarádku podíval a ona němě přikývla.

"Tak! Je čas, abychom se vydali zase na cestu!" zvolal náhle Kakashi a zvedl se. Všichni ho napodobili jen Omahi ne, protože ten už dávno stál. Teď ale řekl: "Necháme jim delší pauzu, ať se děti víc poznají." tým 11 na ně vytřeštil oči v domnění, že je jejich sensei nějak zraněn, ale jakmile uslyšely co, říkal dál, "a navíc si ještě potřebuju nutně promluvit tady s Yuni." bylo všem děvčatům, kromě Sakury, jasné o co asi jde. Dívka tedy vstala a šla se svým mistrem do lesa.

Kaisha i Kerai naproti sobě vyčerpaně stáli. Už spotřebovali snad všechnu chakru, co měli. Nejspíš to skončí remízou, ale to se dívce vůbec nezamlouvalo. Z posledních sil se rozběhla proti chlapci před sebou a kopla ho mezi nohy. Ten nestačil uhnout a teď se na zemi v křečích svíjel. Děvče se na něj ještě jednou vítězně podívalo a pak se s širokánským úsměvem ve tváři zhroutilo. V tu chvíli se tam objevil Kawaro a zděšeně se podíval na své studenty. "Co se to tu stalo?" zeptal se Sayuri, která ho chladně sledovala a pak odpověděla: "Bojovali spolu a ta Uchiha holka vyhrála. Konečně…"

Muž si k sobě dívku přivinul a začal ji líbat. Yuni se nebránila, docela se jí to i líbilo. Jen z toho byla zmatená. Když jí Omahi konečně pustil, podívala se na něj a řekla: "Proč to všechno? A co jste to se mnou předtím provedl?" Její sensei se odpovědi vyhnul a pouze odvětil: "Můžeš mi tykat." Po té se vydal zpátky z lesa a ona klopýtala za ním. Vyšli ven a uviděli Amayu, jak se už zase baví se Sasukem. "Hm… Jaké to je nemít rodiče? Být na všechno sám…" otázala se ho s hlubokým zájmem. Chlapec ale mlčel a po chvíli na ni upřel svůj pohled a zostra se jí zeptal: "O co ti jde? Proč se mě ptáš? Proč se já vlastně s tebou bavím?" Přeměřil si ji pohrdlivě. Mladá Meekari se ušklíbla: "Promiň, jestli jsem se dotkla tvého citlivého místa, ale nemusíš hned tak vyvádět a chovat se jako nafouknutý fakan." Kluk si odfrkl a děvče se vydalo k Akiře, která stála o kus dál. Pak se k jedinému přeživšímu z vyvražděného Uchiha klanu ještě otočilo a řeklo: "Vážně se omlouvám. Nemyslela jsem to zle…" Hoch se za ní díval a přemýšlel. Tahle holka není jako ty ostatní, co znám! Na rozdíl od nich se se mnou normálně baví a klidně mi řekne, co si o mně myslí. Není jen samé: Sasuke-kun ty jsi tak úžasný!, jako třeba tamhle Sakura. Otočil se na růžovovlasou dívku, která na něj se srdíčky v očích koukala. Ta je, ale otravná! To ta…Amaya je mnohem rozumnější a ne tak vlezlá.

Kerai se probudil a první co uviděl, byla Kaishina rozesmátá tvář s vítězným úsměvem na rtech. Rychle ji od sebe odstrčil a zalapal po dechu: "Co si o sobě jako myslíš? Víš, jak je to nepříjemné dívat se na ten tvůj odpudivý obličej sotva otevřu oči?!" Tu se ozvala Sayuri: "Porazila tě, takže si prohrál. Což znamená, že ona je silnější než ty a proto bys k ní měl chovat nějakou úctu." Oba soupeři na děvče vykulili oči. Nejvíc se divila malá Uchiha, jelikož dosud byla v domnění, že ji mladá Hoozuki nemá moc ráda. Možná se mýlila… Hned se však vrátila zpátky k první alternativě, neboť dívka dodala: "Já vím, že je strašná, ale holt nad tebou vyhrála…

Jedno z nejdůležitějších hlášení XD

19. dubna 2010 v 18:12 Vy v Naruto
takže dneska možná bude nový díl, ale jsem s ním nespokojená a budu se asi muset hodně přesvědčovat, abych ho nesmázla XD a dál bych chtěla říct, že Aby si nechala změnit profil postavy =)

13. Kapitola - Kaisha a Kerai v akci!

16. dubna 2010 v 20:27 | NiCky |  Vy v Naruto
Není to tak dlouhé, jak jste nejspíš doufali, ale na to mám jednoduché vysvětlení: domácí práce XD

Yuni se probudila z děvčat jako první a jejich sensei už byl už zase pryč. Dívka uvažovala o tom, co se stalo o včerejším večeru. Omahi ji políbil! Je to vůbec možné? A nejzvláštnější na tom je, že se jí to líbilo. Nešílí snad? A co se dělo pak dál, bylo ještě podivnější. Ona se nezmohla na to, aby mu něco řekla a tak on beze slova zmizel a nechal ji tam jen tak stát. Co to znamená? Yuni z toho bolela hlava a tak šla k potůčku kousek od místa, kde byli, aby si umyla obličej. Zahleděla se do vody na odraz své tváře a málem vykřikla šokem, když se spatřila. Její oči i rty byli uhlově černé. Rychle se to snažila smýt, ale nešlo to a teprve teď si všimla, že i její nehty jsou tmavé. Děvče si dalo obličej do dlaní. Co se to proboha děje? Na tuhle otázku si dívka nedokázala odpovědět.

Kaisha stála naproti nové člence týmu a čekala na Keraie a svého senseie. Jestlipak je ta holka stejná jako ten budižkničemu co si z ní pořád dělá srandu a uráží ji. Napadlo ji a bez přemýšlení na dívku před sebou vypálila: "Máš ráda Uchiha klan?" Ta si ji chladně přeměřila a pak řekla: "Jen jednu osobu z něho…" "Mě?" zeptalo se děvče s nadějí v hlase. "Samozřejmě, že ne." Odpověděla jí Sayuri. "Aha," tvář děvčete ztemněla, "jo chápu. Sasuke, že jo? No, on je zkrátka úžasný!
Pamatuju si ho z dětství a i teďko o něm slýchám samé zajímavé věci a jednou jsem ho dokonce viděla. Tomu to tak slušelo! Škoda, že on se o mně dozvědět nesmí." Dívka její vzdychání nad tím nafrněným klukem nekomentovala a jen poznamenala: "Toho jsem nemyslela a nikdy ani myslet nebudu." "He?" zatvářila se Kaisha nechápavě, ale pak jí to začalo pomalu docházet, "tobě se líbí Itachi, co můj klan vyvraždil, že jo?! To je pěkný zrádce!!!"
Děvče pokrčilo rameny se slovy: "Ale aspoň není malé namyšlené dítě jako ty…" "Co? Vždyť o mně nevíš vůbec nic! Jak to můžeš říct?" "Stačí mi ta chvíle co tě znám, abych poznala, že patříš do kategorie lidí, které nemám ráda." odvětila mladá Hoozuki. Najednou zaslechly tichý smích. Otočily se a viděly Keraie, který se na obě dvě vesele culil: "Už vás tu nějakou chvíli poslouchám. A ty jsi byla úžasná!" ukázal na Sayuri, "nandalas jí to skoro tak dobře jako já! Myslím, že spolu budeme skvěle vycházet." "Nemyslím si." Odpověděla mu chladně. Chlapec se na ni zaškaredil a pak se otočil k druhé dívce a zářivě se na ní usmál: "
Jestlipak víš kdy má Uchiha zaručeně prázdné ruce? Když vezme rozum do hrsti!" "Ty jsi fakt idiot!" řekla mu jako vždy totálně uražená a naštvaná Kaisha, ale kluk jí pokývl hlavou a řekl: "Děkuji. Ty také!"
Děvče mělo co dělat, aby po něm neskočilo.

Amaya šla vedle Akiry, která pořád pokukovala po Yuni. Ta se celá nějak změnila. Měla temné oči, rty a dokonce i nehty! Ve tváři byla bílá jako křída a opravdu působila děsivě. Tu zdálky zaslechli hlasitý smích. Všechny se zastavily a vyčkávaly. Po chvíli zpoza rohu se objevil tým 7! Skupinka se teď taky zastavila a Hatake Kakashi se jim vydal naproti: "No vida! Kde jste se tu vzali?" "Jdeme vám pomoct! Je to naše mise!" odpověděla okamžitě jedna z dívek. "Tak se zase můžete vrátit! My už to všechno zvládli. A samozřejmě jsem toho nejvíc udělal já!" řekl ležérně Naruto a Sakura mu hned jednu vrazila. Mladá Meekari se nad jejím počínáním ušklíbla, ale nic neřekla. "No…" podrbal se na hlavě muž s maskou, "myslím, že zpátky můžeme jít spolu, hm?" Všichni pokrčily rameny, jen Uzumaki horlivě přikyvoval (kdoví proč) a Omahi nasadil jeden ze svých ledových výrazů.

Kočovní herci konečně odjeli a tým 12 dostal na pár dní volno, ale Anko si usmyslela, že je nenechá odpočinout! "Ha! Brzy budou chudinské zkoušky a to by tak hrálo, aby je moje skupina nezvládla! Půjdete hezky trénovat, ale ještě předtím mi dojdete koupit něco k jídlu, mám hrozný hlad!" "Proč?" zaprotestovala Aki Sakamoto, "můžete si pro něj dojít sama!" "Ne, nemohu." odpověděla žena se svým tipickým úsměvem, "potřebuju sníst tyhle dongo-knedlíčky," ukázala na balíček vedle ní, "než mi přinesete oběd." "Eee, sensei!" ozvala se Kiyo, "a to budete mít ještě hlad?" "Jistěže! Vždyť je toho tak málo!" řekla vážně Anko a děvčatům se zase potvrdilo, že když si jejich "mistryně" něco usmyslí, nemá smysl jí odporovat.

Kawaro stále nepřicházel a Kaisha s Keraiem si lezli, čím dál na nervy. Nakonec se dívka naštvala tak hrozně, že se rozhodla tomu pitomci ukázat, zač je toho loket. "Kuchiose no jutsu!" povolala draka. A chtěla na něj zaútočit s dračími plameny - bylo jí úplně jedno, jestli tím kluka zraní. Ten ale zavřel oči a ve chvíli, kdy obří ještěr otevřel svůj chřtán, aby z něj v další chvíli vyšlehl oheň, mu do pusy vstříkla voda z řeky vedle nich. To mladý Aburi použil své kekkei genkai. Dívčina se na něj zle podívala a soustředila se. Po chvíli se jí v očích objevil sharingan. Sayuri to všechno bez valného zájmu sledovala, jelikož si nemyslela, že by to mohlo stát za sledování i když…

Tými už zase odpočívali. Amaya sledovala Saukeho, který za celou dobu ještě nic nepromluvil. Nakonec vstala ze svého místa a šla k němu. On k ní zvedl oči, ale nic řekl. Tak se dívka vedle něho posadila a řekla: "Takže ty jsi ten Uchiha, hm?" "Proč tě to zajímá?" podíval se na ni. "Jen tak…" pokrčila rameny, "pořád se mluví o tom klukovi, co jako jediný přežil z toho slavného klanu a tak… Vídali jsme se už na akademii, ale nikdy spolu nemluvili, tak mě zkrátka zajímá, jaký jsi." "A ty jseš vlastně kdo?" otázal se jí. "No, jestli to chceš opravdu vědět," pousmálo se děvče, "jmenuju se Amaya Meekari."

12. Kapitola - Tajemný Omahi nebo úchyl?!

12. dubna 2010 v 19:49 | NiCky |  Vy v Naruto
Yuni se koukala na svůj oběd. Jídla bylo málo a tak každý dostal jen trochu, ale ona hlad neměla. Vůbec nevěděla, co se to s ní děje. Všechno to začalo, když se ráno probudila. Cítila se divně a nevěděla, jestli se jí ta strašná procházka s Omahim jenom nezdála. Musel to být sen! Ale pamatovala si to tak zřetelně až do chvíle než řekl, že je připravena. Na co vlastně? Vrtalo jí to hlavou, ale kamarádkám se s tím nesvěřila. Měla pocit, že by to nebylo správné. Ještě jednou pohlédla na své jídlo a pak ho vrátila do tašky. Kámošky se na ní podívaly a Amaya se zeptala: "Ty nebudeš jíst?" Dívka neodpověděla. K čemu by to bylo? Vždyť oni si to domyslí sami. Bolela ji hlava a tak se šla natáhnout pod nedaleký strom. Zdál se jí zvláštní sen. Kolem ní byla tma a před sebou viděla svého bratra Otohavase, který před deseti lety zmizel. Z počátku jí to bylo líto, ale vzhledem k tomu, že jí tehdy byli čtyři roky, si na něho zas tak moc nepamatovala a později to brala jako velmi nedůležitou věc. V tomhle případě se uplatnilo známé: Sejde z očí, sejde z mysli. Teď si, ale vzpomněla na všechno, co se svým bráškou zažila a nedokázala pochopit, jak kdy mohla říkat, že na její minulosti není nic zvláštního? Vždyť když byla malá, tak svého bratříčka milovala! Z neklidného a velmi smutného spánku ji vzbudila Akira. "Eh, Yuni! Musíme se vydat zase na cestu!" Děvče vstalo, a pokud to bylo možné, tak teď působila ještě děsivěji než předtím.

"Ty máš strach z krve?" zeptal se jí Kawaro. "Ne, tedy ano, vlastně NE!" pak se děvče trochu uklidnilo a řeklo: "Pouze ze své vlastní. Jiná mi nevadí." "A co budeš dělat, až tě někdo zraní? Při misích se to stává často." "Ale mě nikdo nikdy nic neudělá! Jsem dost silná a ubráním se." "Cha Cha Cha!" rozesmál se chlapec vedle ní, "neříkej! Vždyť jsem tě zrovna porazil!" Dívka se na něj zamračila a horečnatě přemýšlela. Pak nasadila vítězoslavný úsměv a odpověděla: "Ne! Já tě nechala vyhrát!" "Fakt? Já jsem jiného názoru, ale nechci ti kazit tvé pomatené představy…" pokrčil kluk rameny. "Ty!" rozčílilo se děvče, ale sensei mu položil ruku na rameno a pravil: "Teď se uklidněte. Chtěl bych vám někoho představit." Jen to dořekl, objevila se u nich asi tak čtrnáctiletá holka s naprostým nezájmem ve tváři a inteligentníma očima. "Tohle je Hoozuki Sayuri," představil ji, "a tady to jsou Kaisha Uchiha a Kerai Aburi." Ukázal na dívku a chlapce, kteří se propalovali nenávistnými a velice směšnými pohledy. "No…" zapřemýšlel s povzdechem jejich mistr, "mohli bychom už jít trénovat, ne?"

K večeru se Yuni cítila velmi zvláštně a tak se potichu vytratila z tábora. Po chvíli za sebou uslyšela kroky. Otočila se a hleděla do tváře svého senseie. Napadlo ji, že by se na něho měla zlobit za to, co jí provedl, ale pořád nevěděla, zda to byl sen nebo ne. Navíc k němu nedokázala cítit zlost, ba co hůř! Pociťovala lehkou náklonnost. Samotnou ji to hrozně zaskočila a tak se nezmohla na nic jiného než na něj beze slova zírat. Omahi jí pohled oplácel a pak ji k jejímu vlastnímu údivu políbil. Mezitím ostatní děvčata v jejich táboře pilně trénovaly. Vypadalo to, že se jim vyšplhat na vrchol stromu podaří ještě dnes.

Tori zrovna šla za kočovnými herci. Byla dost utahaná a tak se vpřed sunula šnečím tempem. Ze stavu otupělosti ji probudil náhlý výkřik o pomoc. Okamžitě se rozběhla po směru toho zvuku. Kousek za rohem ležela na zemi Hinata a Kiba kolem ní bláznivě poskakoval a křičel : "Pomoc!" "Co se stalo?" vytřeštila dívka oči. "Omdlela." Odpověděl jí jednoduše Shino. Děvče se na chlapce podívalo a pak se zeptalo: "Ale proč? Určitě neztratila vědomí jen tak!" Řekla a s těmito slovy si přiklekla k na zemi ležící kunoichi. "Nevím!" odpověděl mladý Inuzuka, "jen jsem se zmínil o tom, že se Narutovi líbí Sakura a ona se zastavila, vytřeštila oči a úplně jako bez života padla na zem. Nechápu to!" Vrtěl kluk zmateně hlavou. Tori už, ale bylo vše jasné. "Radši o tom před ní nemluv. A nebojte, za chvíli by se měla probrat." Mrkla na ně a odešla.

Nové shippuudeny

12. dubna 2010 v 19:47 Informace
Tak jsem si všimla, že jsem v jejich přidávání trochu zaostala XD Takže teď už tam všechny jsou =)

11. Kapitola - Populární dvoce opět v akci! Aneb úrážky přestávají stačit!

10. dubna 2010 v 12:20 | NiCky |  Vy v Naruto
Kerai si přetáhl přes hlavu polštář a snažil se ignorovat to otravné zvonění. Jenže to nepřestávalo a ať se kluk snažil sebevíc, pořád ho slyšel. Nakonec odevzdaně vstal a šel otevřít. Za dveřmi nikdo nebyl, jen na zemi ležela malá růžová obálka. Chlapci bylo hned jasné, od koho bude a málem puknul smíchy, nad tím v jaké je barvě. To ta Uchiha holka nemá nějakou normálnější? Nejspíš je ještě dětinštější a holčičkovější než se zdá?
Ptal se sám sebe. Pak si začal číst dopis.

Můj milovaný Keraii,
kdybys jen neměl místo mozku ptačí trus,
láskou bych k tobě zahořela,
Ale protože ty prostě pitomec musíš být,
nebudu si tě moc nikdy vzít!
Tvá Kaisha

Teď už se smál na plné pecky. Co má znamenat ten poslední řádek? To jako nedokázala vymyslet smysluplnější rým? Stejně se jí ty předtím nerýmují. Pobaveně zavrtěl hlavou a jal se psát odpověď.

Nedosažitelná Kaisho,
tvé odmítnutí mě tuze bolí.
Ničí mě víc než ten zápach co kolem sebe šíříš.
To odporné aroma! Už ses někdy umyla?
Přesto jsem rád, že se po tvém tuze krutém odmítnutí
mohu utěšovat představou na to, jak prdíš a smrdíš.
Myšlenka na tvé nevonné biologické bomby,
mě vždy rozveselí…
Tvá životní láska Kerai

Akira šla vedle Amayi. Chtěla jí poprosit, jestli by s ní nemohla dnes večer procvičit chození po stromech, které jak jim řekl jejich sensei, mají ve volných chvílích trénovat. Nechtěla to zkoušet sama a tak si řekla: Proč se nezeptat nějaké kámošky?
Nejradši by se to učila s Yuni, která to už umí, ale ta je už od včerejšího rána nějaká zamlklá, působí skoro děsivě. Neudělal jí Omahi přece jenom něco? Tak se dívka rozhodla zeptat své druhé kamarádky. "Hej!" řekla směrem k postavě vedle ní. "Hm?" kouklo na ní děvče. "Ehm, víš, jak nám mistr řekl, abychom sami trénovali tamto… No dyť víš co, ne? Nechtěla bys to zkoušet se mnou? Můžeme se pak z vlastních chyb vzájemně poučit." Amaya se usmála, čekala, co jí její přítelkyně odpoví. Ta jen pokrčila rameny a řekla: "Možná jo…", když ale uviděla, jak se holčina vedle ní zatvářila, rychle dodala: "Určitě!" A mrkla na ní. Bylo domluveno!

Kioko Sasaki dorazila spolu se svým týmem do čajové vesnice. Kupce doprovodili až k jeho domu a rozloučili se s ním. Dívce ho bylo trochu líto, protože všem bylo jasné, že i když při cestě na ně už Akatsuki neútočila, teď když bude muž tady, se znovu objeví. A oni mu ani nemohou pomoct!, protože misi splnili a bez otálení se musí vrátit. Někdy je život tak krutý! Naposledy se podívali na toho chlapíka za sebou a šli nevesele zpět do Konohy.

Kaisha a Kerai čekali na svého senseie, aby mohli začít trénovat. Po chvíli to děvče nevydrželo a řeklo: "Já nesmrdím!" Chlapec začichal ve vzduchu, nakrčil nos a odpověděl: "Vážně? Nemáš náhodou rýmu, když se necítíš?" "Ne to nemám!" vyprskla dívka, "A vůbec nechápu, co ti tak na mém klanu vadí! Vždyť je úžasný." "Fakt?" ušklíbl se kluk. "Jo! Uchihové jsou nejlepší! A víš ty vlastně proč?" otázala se ho naštvaně dívčina. "Jasně! Protože ho vyvraždili!" odpověděl jí s úsměvem, "jo a už si slyšela tohle: Co se ozve, když inteligentní Uchiha zatřepe hlavou? Pink, pink... to jak do lebeční kosti naráží mozková buňka." "Grrr!" zavrčela Kaisha a chtěla Keraiovi vrazit facku. Ten se jí vyhnul a zatahal jí za vlasy. Dívka se rychle otočila a kopla chlapce do nohy. "Jau! Ty jsi vážně krutá!" A s těmito slovy jí jednu vrazil. Holka se zapotáceloa a viděla, jak jí od nosu kape něco červeného. Krev! Děvčeti se dělalo mdlo. Neudržela rovnováhu a málem by opravdu nešikovně spadla na zem, kdyby ji její sensei, který zrovna přišel, v čas nezachytil.

10. Kapitola - Hádka Kaishy a Keraie pokračuje!

8. dubna 2010 v 19:34 | NiCky |  Vy v Naruto
Kaisha měla zrovna přestávku a tak se pobaveně koukala na Keraie, který se začal učit chození po vodě. Ten si jejího pohledu všimnul a prohodil k ní: "Co pa, obdivuješ moji dokonalost?" Dívka si odfrkla a pak s úsměvem řekla: "Ne, jen se dívám, jak se učíš něco, co já už dávno umím!" Dokončila vítězoslavně, ale hned se zase zamračila, když viděla, že si z toho chlapec vůbec nic nedělá. Místo toho jí zvesela odpověděl: "Ty jsi taky začala trénovat dřív!" "Jo, ale stejně to zkoušíš dlouho!" vedlo si děvče svou. "No a? Aspoň se nebudu muset ponižovat tím, že mi to trvalo stejnou dobu jako tobě!" "Pff!" urazila se dívka a přemýšlela, jak je možné, že ji pokaždé doběhne. Najednou se Kerai s milým výrazem ve tváři ozval: "Povím ti něco opravdu zajímavého. Jak se nazývá Uchiha s půlkou mozku? - Bohem obdarovaný!" Kaisha se na něj naštvaně podívala a zasyčela: "Já tě nenávidím!" Kluk jen pokrčil rameny a řekl: "Nenávist je věru vášnivý cit. Aspoň mám v tvém srdci místo." Potom se zamyslel a dodal: "I když o něj vlastně ani trochu nestojím." To už se dívka opravdu dopálila. Ostražitě se rozhlédla a viděla, že jejich sensei jim momentálně nevěnuje pozornost. Pak rychle vytáhla kunai a hodila ho po chlapci. Ten se mu vyhnul, ale ztratil při tom rovnováhu a zase slítnul do vody. Když se vynořil, děvče zašeptalo: "To máš za to!" A rychle pospíchalo trénovat. Kerai po běžící dívce vrhal nenávistné pohledy. To je mrcha! Co ale čekal od Uchiha holky? Však on se jí řádně pomstí! Škodolibě se usmál, protože se mu v hlavě začal rýsovat plán.
Tým 12 sotva popadal dech. V noci hlídal kočovné herce a ve dne trénoval chození po stromech bez použití rukou. Proto byly dívky hrozně utahané a všem kromě Kiyo vyšplhat na strom vůbec nešlo.
Sayuri už zase seděla v hokageho kanceláři. "Takže sis to rozmyslela?" zeptal se jí Sarutobi. "V podstatě ne, ale mohl byste mě tedy přiřadit k nějakému týmu? Jde mi hlavně o mise." Odpověděla chladně. "Ano jistě. Mám tu jednu skupinu, kterou bych už rád začal posílat na plnění různých úkolů, ale skládá se jen z dvou genninů, takže se k nim můžeš přidat. Je to ovšem prozatím utajený tým." "Tím líp." Řeklo děvče tiše. "A ještě něco," vzpomněl si muž, "dnes tu byl jeden chlapec a říkal, že je tvůj bratr. Jmenuje se Hoozuki Kyosuke." "Hm…" zvedlo se děvče a s naprostým nezájmem odešlo. Ještě aby měla z příchodu svého "drahého" bratříčka radost.
Kaisha seděla ve svém skromně zařízeném pokoji a četla si knížku. Po chvilce se ozvalo hlasité bouchání na dveře. Dívka zaraženě vstala. Kdo to pro Krista pána může být? Nikdy za ní nikdo nechodí! Šla se podívat, ale venku nikdo nebyl. Pouze na zemi ležela obálka. Zvedla ji, opatrně otevřela a začala číst.
Ó Kaisho, Kaisho, proč jsi jen blbý, neschopný a nanicovatý Uchiha?
Zřekni se svého zpropadeného klanu a budu tě milovat.
Ponechej si ho a poznáš, co je to hluboká nenávist.
♥♥♥Tvůj zbožňovaný Kerai ♥♥♥
"Grrr!" zmuchlalo děvče dopis. Co si jen o sobě to individum myslí? Dělá si z ní legraci a pokaždé ji dostane! Zuřila holčina v duchu, ale nějaká její část si říkala: Možná, že kdybych se opravdu nejmenovala, jak se jmenuju, tak by mě měl rád… Rychle, ale na něco takového zavrhla a jala se vymýšlet, co mu provede. Hm! Podívala se na papír v ruce. "Vypadá to, že si mladý pán rád dopisuje," řekla nahlas, "tak tedy dobrá!" Sedla si ke stolu a začala psát.

Omahi a Tamochi z Vy v Naruto

6. dubna 2010 v 14:51 Obrázky
Tak jsem si našla pár obrázků, abyste si mohli zlepšit vaše představy o mnou vymyšlených klucích ve Vy v Naruto =)

Tamochi

Omahi

Hotts


Kawaro


9. Kapitola - Záhada! O co Omahimu jde?

4. dubna 2010 v 22:22 | NiCky |  Vy v Naruto
Minori, Kioko Sasaki a Tamochi spolu s kupcem šli bez přestávky dál. Nevěděli, kdy je ti dva z Akatsuki můžou zase napadnout. Jejich jediným štěstím bylo, že rána té holky byla dost zlá a ona rychle ztrácela krev.
Ten kluk jí proto přemluvil, aby se vrátili a vyřídili nás později. Vypadalo to, že mu na ní záleží. A podle jejich podoby všichni usoudili, že to budou sourozenci.

Když se Amaya a Akira konečně probraly z bezvědomí, skoro nechybělo, aby jim Yuni skočila kolem krku. "Já o vás měla takový strach!" mluvila dívka upřímně a ostatní se jí hned ptaly: "Co se stalo, po té? Zbyla jsi tam jenom ty a Haku? Neudělal ti nic?" Děvče jim všechno vyprávělo, a když skončilo, náhle si na něco vzpomnělo. "A kde jste vlastně byl vy?!" vyjela vztekle na Omahiho, "ráno si klidně někam zmizíte, necháte nás tam proti takové mu nepříteli a teprve ke konci se najednou objevíte!" Její sensei ji zpražil pohledem a řekl: "Dávej si pozor na jazyk! A co jsem já dělal a proč jsem nebyl v táboře, je čistě moje věc a já se vám s tím nemusím vůbec svěřovat." Yuni se, ale tentokrát jeho tónu nezalekla, nezáleželo jí na tom, jestli ji pak krutě potrestá, cloumala jí neuvěřitelná zlost. "Mně je jedno, že je to pouze vaše věc! Máme přece právo vědět, proč byl náš mistr pryč, když jsme ho potřebovali! Nebo ne?!" Divila se, proč ji Omahi ještě nepřerušil a dokonce ani nevypadal, že by ji chystal "mučit" jako její kámošky a tak pokračovala: "Mám vás dost! A je mi naprosto ukradený, jestli je to co říkám neslušný a nevykazující náležitou úctu! Nikdy jsem ji k vám necítila! Vždycky jsem si myslela, že jste naprostý bezohledný šílenec, který nemá srdce! A je mi jedno, jestli mě teď za to na místě ztrestáte, jak nejlíp dovedete!" Zmlkla a očekávala, že jí konečně provede to, co předtím jejím kamarádkám, ale nic se nestalo. S ledovým klidem vstal a beze slova pokračoval v cestě. Dívky šly za ním.

"Dokázala jsem to!" jásala nadšeně Kaisha, které se konečně povedlo bez potíží chodit po vodě a tak sledovala Keraie, kterému se pořád nedařilo vyšplhat až na vrchol stromu. Jejich sensei nad tím jen nespokojeně vrtěl hlavou: "No tak chlapče! Přeci to už musíš vzládnout! I jí," ukázal na dívku, "to trvalo kratší dobu než tobě a to už je co říct!" Děvče se na svého mistra pokradmu podívalo a pak se zeptalo: "Tím chcete naznačit, že mi to trvalo moc dlouho?" "Ale vůbec ne. Náhodou jsem měl jednoho studenta se zlomenou nohou a tomu se to naučit zabralo stejně času jako tobě." Odpověděl vážně a kluk měl co dělat, aby nevyprskl smíchy. Pak se kouknul na po uši rudou Kaishu a otázal se jí: "Ty jsi taky měla nějakou zlomeninu anebo dokonce víc?"
To už to chlapec nevydržel a naplno se rozchechtal. Děvče mu pohrdavě odpovědělo: "Že to říkáš zrovna ty! Vždyť ti to trvá ještě déle než-li mně! Nebo se snad pletu?" Nasadila sladký úsměv a Kerai si ji zlostně měřil a pak se mile zeptal: "Chceš slyšet vtip?" nečekal na odpověď a pokračoval, "Co má společného mimozemšťan a inteligentní Uchiha? - O obojím se často mluví, ale ještě nikdo je nikdy neviděl. Celkem pravdivé, ne?" "Vážně moc vtipné!" odsekla nakvašeně dívka a chlapec naoko smutně zavrtěl hlavou a řekl: "Ne! Bohužel ani trošičku. Víš proč? - Protože to není vtip, ale čirá pravda!" V tu chvíli je Kawaro přerušil: "Co takhle se vrátit k tréninku? Tak co Kaisho, zkusíš si nějaká jutsu s tvým drakem? Nejdřív ho tedy povolej."

Zbytek dne na tým 11 už nikdo nezaútočil. Navečer, když už Akira i Amaya spaly, nemohla Yuni vůbec usnout a moc jí nepomáhalo, že každou chvíli jedna z dívek vykřikla, protože se jí zrovna zdála nějaká noční můra. Po chvíli se u ní objevil Omahi a suše jí řekl: "Pojď se mnou!" Děvče tiše vstalo a následovalo ho. Ani trochu se nebálo toho, co přijde. Stejně se divila, že by jí nechal jen tak projít to co udělala, když ho jindy k smrti vytočí byť jen malá poznámečka od ostatních. Ale když se dostatečně vzdálili od tábora, otočil se k ní a vůbec to nevypadalo, že má v plánu ji mučit. Přitiskl ji na čelo dva prsty a stejně jako předtím v tom pokoji se kolem nich objevil černý obláček. "Konečně jsi připravena!" vydechl její sensei skoro s úlevou a najednou ji tu zvláštní tmavou mlhu strčil do hrudi, přesně tam kde měla srdce. Zmizela v ní a dívka se začala cítit nějak divně. Pak se jí podlomila kolena a zhroutila se.

8. Kapitola - Nebezpečný nepřítel

3. dubna 2010 v 22:49 | NiCky |  Vy v Naruto
Ráno z dívek vstala jako první
Yuni. Na rozdíl od ostatních neměla žádné noční můry, a i když ji čas od času vzbudil některý z výkřiků jejích kamarádek, vyspala se dobře. Všimla si, že Omahi někam zmizel. To ji přivedlo zpátky ke včerejšku. Nechápala, jak mohl nechat její kámošku, která byla v opravdu hrozném stavu, ležet na zemi v lese.
Když se po nějaké době Amaye konečně podařilo chudinku
Akiru najít a odtáhnout zpátky do tábora, bylo děvče už pěkně vystresované a tak, jakmile zahlédlo bezvládné tělo její kamarádky, hned začalo pomáhat při jejím kříšení. Jejich sensei to tentokrát vážně přehnal! Náhle Yuni popadla taková zlost, že se sama sobě divila. Rozhodla se jít svého mistra hledat. Vydala se do lesa za sebou se neohlížejíc. Po chvíli pochodu se uklidnila a napadlo ji, že by možná bylo lepší se vrátit. Stejně ho takhle nenajde! Tak se zase otočila a dusala zpátky. Už byla skoro venku, ale tu uslyšela z místa, kde měli být ostatní pronikavý výkřik. Rychle běžela a za chvíli viděla své kamarádky stojícímu proti jakémusi chlapci s maskou. Všimla si, že si Akira drží pravou ruku, z které se jí řinula krev. Amaya tam stála připravená k boji se svými otrávenými jehlicemi v ruce. Všichni si všimli přicházející dívky. Kluk si všechny prohlédnul a pak pravil: "Jmenuji se Haku a chtěl bych vás požádat, abyste se vrátily zpátky do vaší vesnice." "Co když odmítneme?" zeptala se jedna z dívek a chlapec jednoduše odpověděl: "Pak vás nenechám projít." "A to myslíš, že se tě budeme bát?" pokračovalo děvče. "To netuším, ale jak už jsem řekl, nedovolím vám pokračovat ve vaší cestě. Uděláte líp, když mě poslechnete a v míru odejdete. Pokud ne, nebudu váhat a zabiju vás." Mluvil dál kluk klidně. "Tak si to zkus!" vykřikla bojovně Amaya a hodila proti němu připravené jehlice. "Kage bunshin no jutsu!" Akira, která už přestala tolik krvácet, kolem sebe vytvořila dva stínové klony a začala na chlapce útočit hlava nehlava, ale ten se všemu bez problému vyhnul. Ovšem jen o vlásek se ho minul Yunin meč. Ta se s ním uměla dobře ohánět a málem ho už
zasáhla. On ale uskočil stranou a vytvořil pečeť: "
Makyou Hyoushou!" Kolem dívek se vytvořily stěny z ledových zrcadel a v jednom z nich zmizel i Haku.

Tým 12 šel po boku svého senseie k hokagemu pro další misi. Tori si zoufale přála, aby to tentokrát bylo něco lepšího než minule. Poprosit Anko za přimluvení ji už tentokrát nenapadlo a tak se jen všechny tři dívky modlily, aby jim Sarutobi konečně dal nějaký pořádný úkol. Ten se zadíval do papírů a řekl: "Na akademii nějaký student schválně ucpal všechny záchody a potřebují, aby je tam někdo prošťouchnul…" Aki Sakamoto ho, ale hned přerušila: "Hokage-sama! Dejte nám tentokrát nějakou těžší misi! Prosím!" Ten se na ni podíval: "No nevím, nevím…" Tu se ozvala i Tori: "No tak! Nejsme přece úplně neschopné a zvládneme spoustu věcí!"
Sarutobi se zamyšleně podíval na Kiyo a nakonec řekl: "Dobře jsem si jist, že vám můžu dát nějaký zajímavější úkol než ty co jste měly doposud. Do Listové přijeli kočovní herci, ale bohužel nejsou ještě plně vycvičeni v boji, aby svůj vůz dokázali ochránit úplně před všemi zloději, co se najdou a navíc by rádi v noci v klidu spali. Proto jim dokud neodjedou, budete dělat jejich osobní stráž." "Jupí!" zavýskla děvčata. Konečně nějaká změna k lepšímu!

Amaya se vyhnula dalším několika střelám. Haku na ně útočil ze všech stran, pohyboval se hrozně rychle, takže bylo téměř nemožné uhýbat před jeho dobře mířenými zbraněmi. Akira celá zkrvavená padla na zem. Po včerejším Omahiho trestu byla pořád ještě zničená a navíc se ani moc nevyspala. Tohle na ni bylo zkrátka příliš a tak ztratila vědomí. Ostatní dívky se na ni s úlekem podívaly a z celého srdce doufaly, že bude v pořádku. Nemohly se, ale na ni soustředit dlouho, protože chlapec je nepřestával napadat. Děvčata měla spoustu řezných ran a bodanců, byla značně unavená a nevěděla, co mají dělat. Amayu to už přestávalo bavit a tak se pokusila pomocí taijutsu rozbít ledová zrcadla, ale nepodařilo se jí to. V tu chvíli se najednou před ní objevil ten kluk a zasadil jí několik vážných ran. Dívka se skácela k zemi. Takže tam zbyla už jen Yuni! Zase! Pomyslela si lehce mrzutě a snažila se horečnatě vymyslet co udělat. Usoudila, že jestliže je to okolo opravdu z ledu, je šance, že by to pod ohněm mohlo roztát. Není to, ale obyčejný led, takže by nejspíš nestačil normální oheň, ale co takhle dračí?" Vyhnula se několika dalším útokům. "Kuchyose no jutsu!" Objevil se vedle ní malý dráček, menší než ten, kterého povolala při souboji se svým mistrem.
Drak začal na jednu z Hakuových stěn chrlit červené plameny, ale zrcadla byla pevná. Přesto bylo vidět, že pod neustálým horkem slábnou. Po chvíli se roztříštila a Yuni vyběhla ven. Své povolané zvířátko nechala zmizet, protože byla už slabá a neměla by dostatek síly k dalšímu boji, ani kdyby jí pomáhal. Dostala se pryč z toho strašného ledového vězení, ale Haku se na ni znovu chystal zaútočit. Myslela si, že ji zabije, ale najednou se tam jako zázrak objevil její sensei a odhodil chlapce stranou. Ten se zvedl, připravený dál bojovat, ale k údivu všech se zarazil. Pak potichu promluvil: "Rád bych se vám dále věnoval, ale nemohu. Jeden mně milý člověk mě potřebuje." S těmito slovy zmizel.

7. Kapitola - Tým 11 na cestě!

2. dubna 2010 v 14:33 | NiCky |  Vy v Naruto
Yuni, Akira a Amaya dorazily na sraz se svým senseiem o hodinu dřív než bylo domluveno, ale přesto už tam jejich mistr byl. Ledově si je přeměřil a řekl: "Už zase jdete pozdě!" Dívky mu na to nic neřekly, jelikož věděli, že by to ani nemělo smysl. A tak se vydaly na cestu. Běžely, protože chtěli tým 7 najít co nejdřív. Po chvíli se Yuni osmělila a vyslovila otázku, která jí už dlouho vrtala hlavou: "Omahi-sama," oslovila muže před sebou a měla co dělat, aby nevyprskla smíchy, "máte rodinu?" Její sensei se na ni ani neotočil a jen jí chladně odvětil: "O svém soukromí nic nesděluji." "Proč? Máte snad strach, že by jí gennini jako my mohli něco udělat?" Dívka věděla, že dráždí hada bosou nohou a teď byla připravená na trest, který ji za to nejspíš postihne, ale mistr jí neodpověděl, ignoroval ji. Tomu vážně nestojí ani za nějaký malinkatý potrestání? Yuni sice o to co předtím provedl její kamarádkám ani o nic jiného, nestála, ale hrozně ji štvalo pomyšlení, že ji Omahi nejspíš bere jako nejnedůležitější v týmu. V čem je horší? Umí tolik věcí co ostatní ne! Děvče zavrtělo hlavou, aby se zbavilo těch negativních myšlenek. Akira se po ní podívala a zašeptala: "Je děsnej, co? Já ho vážně nemám ráda! Je to bezcitnej chladnokrevnej chlap!" Jen to dořekla, jejich sensei se zastavila, div do něj zrovna mluvící dívka nevrazila. Mistr se na ni ledově podíval a pak jí k údivu všech vrazila facku, až děvčeti vhrkly slzy do očí. Ale hned si je utřelo, aby to nikdo nepoznal. "Něco ti povím a platí to i pro vás ostatní! Jakožto váš učitel po vás vyžaduji úctu a respekt. A nemyslete si, že vás neslyším, když si špitáte ty vaše pomlouvačné řečičky! A protože bych nerad, aby náš tým kvůli vaší nevychovanosti a neslušnosti nevycházeli, budu muset zavést přísná opatření." Upřel na Akiru svůj mrazivý, ale teď ještě ke všemu hrozně krutý pohled a pokračoval: "Na noc se útáboříme, ale ty se mnou ještě před tím než si půjdeš lehnout, zajdeš a dáme si malou procházku. Myslím, že my dva si spolu potřebujeme nutně promluvit." Díval se na ní tak hrozivě až se dívce stáhl žaludek strachy. Ostatní jí chtěly nějak pomoct, ale nevěděly jak. Co můžou mít proti Omahiho zdánlivě nevinnému rozhodnutí? A tak s těžkým srdcem dál pokračovaly v cestě.

"Chidori!" Minori se v ruce objevily modré blesky, s kterýma se bránila proti těm nejspíš jílovým potvorám, které teď byly všude kolem nich. Blonďatá dívka sedící na obrovským nad nimi se vznášejícím ptákovi ze stejného materiálu jako byli ty stvůry dole se na ni jen pobaveně usmála. "Katsu!" udělala pečeť a všechny ty potvůrky vybouchly. Bojujícímu týmu chunninů se podařilo jen taktak uskočit spolu s kupcem, který se nezvladatelně třásl, na strom. To už je, ale druhý z Akatsuki - kluk bombardoval vybuchujícím hmyzem. Pak na ně udělal nálet s opravdu obřím broukem. Všichni slítli na zem. Kioko Sasaki se podařilo přistát, naštvaně vytvořila pečeť: "Tajuu kage bushin no jutsu." A kolem ní se objevilo asi sto klonů. "Juuha Shou!" vykřikla a všichni vyslali proti útočníkům svojí chakru ve tvaru bumerangu. Toho chlapce se jim zasáhnout nepodařilo, ale dívka teď měla po celé levé ruce velkou řeznou ránu. Naštvaně a s bolestným výrazem v očích se koukla na tu spoustu Kioko Sasak a druhou rukou na ně hodila tisíce malých jílových vetřelců a odpálila je. Skutečnému děvčeti se málem nepodařilo dostat včas pryč, ale Tamochi byl v mžiku u něho a pomohl mu. Minori zatím chránila zděšeného kupce, který hledal útěchu v pohledu na zapadající slunce.

Tým 11 se utábořil na jedné malé mýtince. Už se stmívalo a tak Amaya chtěla rozdělat oheň. "Ne!" poručil jí Omahi ostře, "tím bychom akorát přilákali nezvané hosty." Dívka jen pokrčila rameny a šla se podívat do batohu, co mají k jídlu. Docela ráda by si dala večeři. Našla několik balení dongo knedlíčků. Ty sebou vzala Yuni, která si nebyla jistá, jestli vezme něco jejich sensei a protože ostatní z týmu měli na práci jiné věci, rozhodla se, že se o stravu postará sama. A dobře udělala! Jak to vypadalo, jejich mistr opravdu nic nevzal. Problém byl, že toho nemohla vzít moc. Takže jim jídlo vystačí na akorát ještě na zítřejší snídani a oběd. Když se všechny navečeřeli, ještě dlouho si k Omahiho nelibosti povídaly. Nakonec se rozhodly, že si půjdou lehnout a Akiře se dělalo mdlo, když viděla, jak na ni o kus dál čeká sensei. Šel s ní mlčky hlouběji do lesa. Pak se náhle zastavil a ledově se jí oznámil: "Tvé chování si zasluhuje trest!" Podíval se jí chladně do očí a ona od něho nemohla odvrátit zrak. Viděla tu noc, kdy se její táta vrátil zkrvavený domů, viděla svoji umírající mámu. Vše to znovu prožívala, ale teď to bylo mnohem horší než předtím. Tentokrát nebyla její maminka klidná a neutěšovala jí. V bolestech křičela a otec se k ní rozběhl a na ní při tom řval: "Uhni ty malej spratku! To kvůli tobě teď tak trpí! Nebýt tebe, tak ji ten ninja nebodl! Zabila jsi vlastní matku!" Všude se najednou objevila mrtvá těla všech přátel, které kdy Akira měla a všichni na ni nenávistně křičeli: "Ty za to můžeš! Ty!" Dívka už to nemohla déle snést a zhroutila se. Omahi se vrátil zpátky do tábora, kde našel ostatní dvě vzhůru. Když se ho ptali, co se stalo s jejich kamarádkou, odpověděl: "Dostala lekci slušného chování. Sama se ráno jistě vrátí." "Vy jste ji nechal samotnou v lese?" zeptala se otřeseně Yuni, ale to už Amaya jejich kámošku běžela hledat.