Září 2010

35. Kapitola - Momentálně žádné boje! Můžeme začít kravnout a flákat se!

24. září 2010 v 22:01 | NiCky |  Vy v Naruto
Tak tady máte novou kapitolu, jak jsem řekla...vlastně napsala XD Možná v ní budou nějaké chyby, možná bude taková a taková, ale vy to snad přežijete. XD Jinak je asi o trošku delší než bovykle, ale zase ne o moc, tudíž pochybuji, že poznáte rozdíl, ale možná jo... XD No nic, přeji hezké čtení. XD

"Jsme tu!" vykřikla nadšeně Kaisha, neboť už měla toho věčného běhu po krk a byla opravdu ráda, že jsou konečně na místě. "Dobrý postřeh!" poznamenal Kerai, netušíc jaké nebezpečí se na něj ze strany jeho "parťačky" chystá. "Hm, fajn. Tady se utáboříme," oznámila jim Sayuri a po té začala vydávat rozkazy: "Ty, půjdeš obstarat něco k jídlu." Ukázala na chlapce, "já půjdu prozkoumat okolí a ty," upřeně se zadívala na Uchiha dívku kousek od ní, "ty tu budeš hlídat naše věci, jasný?" K jejímu vlastnímu údivu, tmavovlasá holčina vůbec neprotestovala, jen poslušně kývla. To nebude jen tak! Něco má určitě za lubem. Přesto se Hoozuki rozhodla tuhle podivnou věc ignorovat - ať už ta bláznivá holka vymyslela cokoliv, s ní to nebude mít nic společného…a pokud ano…tak ať si jí radši nepřeje.

Z druhé strany věže si Akira dávala tu práci, aby vzbudila Amayu. "Já chci ještě spát!" "Ne! Máme toho hodně na práci!" "Kecáš…" "Ksakru neusínej zase!" "Já už ale usnula…" zamumlala Meekari z polospánku a její kamarádce poletovaly kolem hlavy červené křížky. "Tu svou nemoc včera jsi jen dělala!! Takže jsi jistě dostatečně odpočatá!" "Jenže ten pozdější boj s tamtěmi cvoky byl příliš namáhavý." "Jestli si toho nevšimla, nebyla jsi jediná, kdo se s nimi střetnul?!" "Ale udělala jsem nejvíc práce…" "Cože?" nevěřilo děvče svým uším, "všechny jsme odvedly stejný díl, viď Yuni?" Obrátila se na dívenku o kus dál. "Hm…" vydala ze sebe její kámoška a dál se věnovala zarputilému prohlížení něčeho na své ruce. Akira si povzdychla, co se to s jejím týmem v poslední době děje? Jedna je čím dál divnější (i když to už je vlastně dlouhodobé), další zase lenivější a ona sama…jaká je vlastně ona? Toť otázka! "Tak vstaneš už?" zkusila to ještě jednou na zelenovlasou Meekari. TICHO… po chvíli se ozvalo spokojené: "CHRUP, CHRUP…"
To už dívku dopálilo. Sebrala všechny síly, co v sobě měla a pořádně s Amayou zacloumala. Ta nejdřív otevřela jedno oko, pak druhé a nakonec poznamenala: "Nechtěla bych s tebou bydlet - nikdy bych se pořádně nevyspala."

"ZA DVĚ MINUTY SE PROBUDÍ!" zařvala z plna hrdla Tori. "Cože?" přiřítila se k ní Aki a pohlédla na ležící Kiyo. "Nevypadá to tak… A navíc, jak si tím můžeš být tak jistá?" "Jak asi, měla jsem SV - své vidění." "Jo, aha! Já jsem na tu tvou schopnost zapomněla!" A tak obě dvě napjatě sledovali svou nehybnou kamarádku, které už trochu poklesla horečka. 2 sekundy - nic…10 sekund - stále nic…16 sekund - odněkud se ozval jakýsi pták…20 sekund - ještě pořád nic…30 sekund - na tvářích dívek se objevily kapičky potu… 46 sekund - pták se ozval znovu…57 sekund - dívkám začaly slzet oči…80 sekund - mě už to přestalo bavit počítat… 1 minuta - ticho…minuta a půl - ticho přerušil další a úplně jiný pták… minuta a 58 sekund - sledovaný objekt se zachvěl…2 minuty - Kiyo se probudila. "Sláva!" vykřikly její přítelkyně a jaly se jí objímat. Po radostném mazlení a muchlovaní jim došlo, že horečku (i když ne tak hroznou jako předtím) má zrovna procitlá dívka stále, takže úplně v pořádku ještě asi nebude…

Kaisha se vesele rozhlížela kolem sebe a ti co by nevěděli, jakým utrpením si v posledních dnech prošla, a také si odmysleli, že se nachází v Lese Smrti, ti by si mohli myslet, že jde o šťastnou zdravou holčičku, která se kochá přírodou kolem a jen čirou náhodou se dostala k té obří věži vedle. Tak to ovšem nebylo a tmavovlasá dívka rozhodně nebyla tak nadšená jen kvůli pohledu na všudypřítomnou zeleň. Zatím bylo něco jiného… "Hej, koukej, co mám!" zakřičel na dívčinu Kerai - v každé ruce držel jednu rybu. Dívenka k němu přiběhla, podívala se na jeho úlovek a nakonec z ní vypadlo: "To máš jen dvě?" "Hej, zkus si je chytat sama!" ohradil se dotčeně chlapec a po té s úšklebkem dodal: "Ó promiň, já zapomněl - Slaboučký blboučký Uchiha něco takového nemůže dokázat." "Pche!" zlobila se Kaisha, ale tentokrát jen na oko. "Ty nemáš ani potuchy, co můj klan dokáže! A navíc jsou ty ryby syrové!" "Ohó! Tady Lady by chtěla rovnou pečené…a takhle ještě křupavé brambůrky k tomu? Nebo omáčku? A co třeba zapít to limonádou, he? Jsme přece v lese, těžko ti můžu přinést hotové jídlo!" "To já vím taky!" zaprskala na něj dívka, "ovšem ty si za to dneska úplně vypatlanej! Syrové maso, znamená pečení, grilovaní, či vaření nad plamenem…něco z toho. A k tomu je potřeba oheň!" "No a?" Nechápal kluk, "snad si se ho nezačala bát?" "Jistěže ne, ty tupče!" Poklepala si dívenka významně na čelo, "ale oheň znamená kouř a kouř přitáhne pozornost ostatních týmů! Už chápeš?" Keraiovi to teprve teď docvaklo, ale nehodlal se tím nechat pokořit. "No a? My si snad dokážeme se svými protivníky poradit, ne?" "Čím jsem si zasloužila být v týmu s idiotem jako ty." "Čím jsem si zasloužil být v týmu s takovým nafrněným Uchihou jako ty!" Kaisha už začínala být rozzuřená, ale pořád se držela. "No nic, budu rozumnější než ty a nebudu se s tebou hádat. Ty smradlavý a neužitečný ryby dej pod tamten strom." "Jako bych tě poslouchal…" zabručel chlapec, ale přes to udělal, co mu dívka nakázala. Už byl pod tím stromkem, akorát chtěl položit svůj úlovek, udělal jen ještě jeden krok a… "ÁÁ!!" Naprosto naletěl do předem připravené pasti! Teď visel hlavou dolů ze stromu, celý od bláta, protože Kaisha to zařídila tak, aby ho ten provaz táhnul k větvi o kus dál po zemi - což mělo za následek jízdu v bahně. A ke chlapcově smůle se mu nějaké to "blátíčko" dostalo i do pusy. Teď prskal, očividně ještě v šoku. Ovšem jestli doufal, že ať už to bylo cokoli, skončilo to, tak se pletl. Když totiž stočil pohled nahoru, k vlastní hrůze zjistil, že se nad ním houpe vosí úl a nemá daleko k tomu, aby na něj spadl. Teď záleželo jenom na jednom! Slituje se nad ním jeho tmavovlasá přítelkyně a zachrání ho před jistě nepříjemnými chvílemi, či ho nechá napospas osudu? To vše v příštím díle! XD

Video, které zbožňuju XD + menší info ohledně další kapči VvN

23. září 2010 v 19:29 Obrázky
Takže kapitola nakonec bude zítra a pokud se budu snažit, tak snad bude i dlouhá XD A teď to video:



34. Kapitola - Konec nebo začátek?! Polibek!

17. září 2010 v 22:39 | NiCky |  Vy v Naruto
S touhle kapitolou jsem děsně nespokojená! XD Ani jí sem nechci dávat.... Ale musím se překonat...! Chjo XD A ještě něco pro Kaishu: Boris bude hubený! XDDDDDDDDDDD Ostatním tato věta může být fuk - je určená jen pro Kaishu. XD

Miina skupina náhle zmizela - jehlice ji nezasáhly, ale za to teď krásně zdobily okolní les. Dívky se rozhlíželi kolem sebe, ovšem nikde nikdo. Náhle se nad nimi ozvalo: "Kam to jako čumíte?!" Jen tak tak uhnuly před obřím mečem, jenž je měl pravděpodobně rozpůlit vejpůl. Druhý tým se nečekaně objevil kolem nich a úplně je obklíčil. "Co budeme dělat teď?" zeptala se sklesle Akira a Amaya si povzdychla. Plánovala další strategii, ale než stačila něco pořádného vymyslet, udála se opravdu zvláštní věc. Yuni zavřela oči a jejich nepřátelé se bezdůvodně chytili za hlavu a začali řvát.

BUM! Aby měla pocit, že jí explodovala hlava, ale naštěstí to nebyla pravda. Sice byla dost vyřízená, ale za to si konečně na vše vzpomněla. Za svou ztrátu paměti mohla ona sama. Po té, co jí smrtelně otrávil výstup Kyosukeho a jeho sestry Sayuri, přemýšlela nad tím, jak se snadno zbavit svého "přítele" bez nějakých nepříjemných scén. Vybrala si řešení trochu zvláštní, ale za to jistě účinné. "Pan" Hoozuki by se měl celkem snadno vypořádat s jejich "rozchodem", když bude vyděšený jejím krásným vystoupením před chvílí… Nebo snad ne? Z úvah jí vyrušil jeden známý hlas. "Jsi v pořádku?" Mladík se skláněl nad ní, v očích ustaraný výraz. Aby se tedy zvedla, usmála se a odpověděla: "Jasně jsem v pohodě, jen je tu něco, co ti potřebuju nutně říct." "Jo, to já tobě taky!" Pousmál se, čímž dívku dost překvapil. Co to má být? Jak to, že není v šoku z jejího nádherného, naprosto neuvěřitelného výstupu? A co by jí mohl chtít říct? Možná se s ní hodlá rozejít on… Ale to nejde, to on nemůže! Pouze ona má právo dávat ostatním klukům kopačky! Ona, úžasná Aby! "Je konec." Řekla klidně a Kyosuke vyvalil oči překvapením. Tohle nejspíš nečekal. "A…e…a…Udělal jsem něco?" vypadlo z něj nakonec. "Ano." Odpověděla mu bloncka chystajíc se odejít, ale mladík ji chytil za ruku. "Počkej, co to má znamenat? Tohle snad nemá být náš rozchod?! To nejde! Protože já…" "Prosím tě jen žádný scény…" protočila blondýna oči a v duchu lamentovala nad selháním jejího krásného plánu, "zkrátka se k sobě nehodíme - to se toho děje." "To není pravda!" odporoval jí okamžitě, "poslouchej mě, já tě…" "Chápu, jestli mě nenávidíš…" Pokývla dívka vševědoucně hlavou, neboť ji tenhle rozhovor začínal už pomalu štvát. Copak byla všechna ta práce na nic?! "Sklapni konečně!" vrazil jí Kyosuke facku, "já tě ksakru miluju!" A po těchto slovech ji políbil.

"Co se to děje?" ptala se Amya sama sebe a tu si všimla Yuni se zavřenýma očima. Přiběhla k ní a zatřásla s jejím tělem. Kamarádka jako by se probrala z transu a v té chvíli se zároveň vzpamatoval i nepřátelský tým. Přestal se držet za hlavu a řvát…ovšem působil značně vyčerpaně. Sagaray si rovnou dal šlofíka, k velké nelibosti Mii, která se sotva držela na nohou. Tmavovlasý chlapec na tom taky nebyl kdovíjak skvěle, i když asi líp než ostatní. V každém případě už nebyl pro tým 11 moc velký problém získat zpátky Akiřin batoh, jejich svitek a samozřejmě i svitek druhé skupiny - jak jinak. "Super, takže máme v podstatě hotovo." Řekla šťastně Akira s batůžkem v náručí. "Hm…" vydala ze sebe neurčitě Amaya sledujíc Yuni. Docházelo jí, že je něco špatně, moc špatně…

"Dojdi ho zase namočit!" nakázala Tori své parťačce a podala jí kapesník. Kiyo se stále neprobouzela a tak ji odtáhly k jezírku, které Aki poblíž objevila. Jejich spící kámoška měla stále hroznou horečku a tak jí na čelo dávali studené obklady. Otázkou bylo, zda to stačí? Jenže nic víc dělat nemohly…zatím… Navíc jim vůbec nešlo do hlavy, co se vlastně stalo. Jako poslední si pamatovaly jen to, jak běžely naproti své přítelkyni… Po té ztratily vědomí…

"Za jak dlouho budeme u té věže?" Zanaříkala Kaisha nahlas. "Teoreticky jsme už docela blízko…" začal Kerai, jenže tmavovláska ho nenechala domluvit: "Jak to ty můžeš vědět? Jsi jen…jen…" "Jen?" ptal se s úšklebkem chlapec. "Jen Kerai." Vybaflo děvče a chlapec se rozhýkal smýchy - už se mu taky vrátila jeho obvyklá nálada. "Ty si zase jen Kaisha. Vlastně ne…ty jsi ještě navíc hloupý Uchiha!" chechtal se. "Pff!" Jen počkej! Pomyslela si zamračená dívka. Však já ti ukážu! Teď si o sobě myslíš bůhví co, ale to ještě nevíš, jaké překvápko jsem pro tebe v duchu připravila…

Mé šílené a absolutně "cvoklé" sny! XD

13. září 2010 v 21:34 | NiCky |  Téma týdne
Rozhodla jsem se, že taky začnu psát na Téma Týdne. Tak jsem se koukala a je to Sen. Hm…tak nejdřív byste měli vědět, že má drahá osoba mívá opravdu šílené sny a lidé, kterým o nich vyprávím, vám to mohou potvrdit XD Čím tedy začnu? XD No, asi budu psát podle toho, na co si zrovna vzpomenu.
PS: Omlouvám se za případné gramatické chyby XDD

1.)

Jednou (kdysi dávno XD) se mi zdálo o tom, jak mě pronásleduje obří slimák! XD Do obchodu, všude… Pak jsem přišla domů (kde to vůbec nevypadalo jako u mě doma XD). Tam se ten slimejš proměnil v oslizlého klučinu a ten mi osliznul aktovku (která bohužel vypadala jako moje stará aktovka XD). Já pak začala šílet, načež ten malej slizkej hajzlík osliznul i mě! XDD Taková drzost…XD

2.)

O letošních prázdninách se mi zdál opravdu krásný sen. Hrála jsem nějakou hru, v ní jsem se seznámila s jedním klukem a po té se s ním procházela venku. Byl to krásný blonďatý kluk s amputovanou rukou… XD

3.)

Jó a teď jsem si vzpomněla na jeden sen z dětsví. Měla jsem ho víc než jednou, nejevil se mi proto nijak zvláštní. Zkrátka, má osůbka vždycky přišla na balkon a z něj skočila dolů. Tak jsem padala, padala…až jsem se probudila. XD

4.)

A tuhle zase o letošních prázdninách se mi zdálo o tom, že jsem někde s nějakými zlými čarodějkami, které mě chtějí zabít, ale já jim pokaždé nějak uniknu. Navíc jim na mě hrozně vadilo moje ustavičné opakování věty "Oživlé mrtvoly přicházejí!" XD Po té
jsem jim nějak utekla na jeden balkon (jójo už zase ten balkónek XD) a tam se objevily moje kámošky ze základky a asi i z gymplu (nejsem si jistá XD), které měly nějak být ty oživlé mrtvoly. Já ovšem oživlou mrtvolu nějak tušila jen v jedné z nich - Viki a tak jsem se jí ptala, proč je živá? XD Na to mi ona odpověděla něco ve smyslu, že ona je…kočka XD a má tedy devět životů XDD Pak tam přišly ty čarodějky a Viktorie začala opakovat to moje podivné "Oživlé mrtvoly přicházejí!" Jedna z těch čarodějnic jí chtěla něco provést, ale nakonec nás všechny zamkla na tom balkóně a kolem to zapálila. No, takže jsem byla já, mé kamarádky oživlé mrtvoly a devíti životá (nebo už osmi? XD) Viki, v ohrožení našeho života XD Holky začali navrhovat, skočit z balkonu. Takže jsme si všechny vylezli na zábradlí, chytili se každá té druhé za nohy, jen já se nechytala, nýbrž byla chytána…z nějakého důvodu jsem zrovna já měla být na kraji, jo? XD No a pak…pak jsme skočili. Před očima jsem nějak viděla to, jak dopadám na zem s různými konci, až pak jsem v tom snu "skutečně" dopadla. Divné je, že pak to bylo tak, že jsme se nedrželi za nohy, ale za ruce a kromě toho jsme při tom drželi i šampony a balzámy na vlasy XD Ale jinak to dopadlo celkem dobře… Jen si nejsem jistá, jestli jsem ten pád přežila nebo ze mě byla taky oživlá mrtvola XD

Tak a o více snech se mi už psát nechce…XD Takže toho nechám a chci upozornit, že pokud by mé popisy byli divné či zmatené, není to moje vina, ale vina mých snů. Neboť přesně takové ony jsou: podivné a zmatené…no a ještě ke všemu šílené XDD Toť všem, co vám k tomuhle tématu týdne povím XD

33. Kapitola - Ha! Boj mezi týmem Mii a Amayi pokračuje!

8. září 2010 v 21:34 | NiCky |  Vy v Naruto
Bohužel ta kapitola neni zrovna o moc delší, jak jsem říkala, ale tak bude ta příští. XD Důležitý je, že tu máte aspoň něco. Jinak za veškeré chyby se omlouvám, ale jsem teď večer hodně unavená a opravdu vzorné kontrolování je už nad moje síly -> zkontrolujte to tedy za mě. XDD


Cizí tým se z dosahu Amayiných jehlic dostal jen díky tomu velmi rychlému klukovi, který všechny chytil a uskočil s nimi přímo závratnou rychlostí. Jenže právě tohle byl ten okamžik, na který Akira s Yuni čekali. Dívka, jíž patřil ukradený bágl, se vrhla na Miu se Sargayem i když mnohem radši by šla po tom úžasném a rychlém zloději batohů (co bude k sakru s jejím milovaným batůžkem?!). Jenže po tom už vystartovala Yuni…


Nemůže chvíli počkat? Rozčilovala se v duchu Kaisha, když už po jejím několikátém zavolání Sayuri nezpomalila. Ta holka si o sobě nejspíš myslí, jak je kdovíjak úžasná, jen proto, že získala oba dva svitky (nebes a země). Pche! Zaprvé jí s tím určitě pomáhal ten její trapný brácha a navíc jistě přepadli nějaký ubohý nebohý tým, který pořádně neuměl ani základy boje a jestli jo, tak v nich musel být tak hrozný jako…jako…áá! Ona tu skoro nikoho nezná a neví, kdo je tady v Konoze nejhorší. No, tak prozatím to místo obsadí Kerai i když je fakt, že zrovna on patří mezi ty silný (samozřejmě, že ona - Kaisha Uchiha je silnější) a navíc je hezký… Počkat! Přece na něj nebude myslet hezky, když jí tak urazil tím nařknutím z náklonnosti ke Kyosukemu. Však ona mu to ještě nějak oplatí… Dívce v očích zazářilo takové zvláštní darebné světýlko. Možná jí ten chlapec už nevadí tolik jako dřív, možná ho má dokonce ráda…Stop! Dál už nic nevyjmenovávat! Zkrátka i přes to všechno je to pořád idiot…teoreticky…takže si jistě zaslouží nějakou tu menší pomstu. Na ty byla ona obzvlášť dobrá. Takhle přemýšlela Kaisha, když běžela spolu se zbytkem svého týmu směrem k věži uprostřed Lesa Smrti, kam se měli s oběma svitky dostavit. Už z ní totiž celkem opadl ten šok ze setkání s Kahimiri a zbytkem její družiny. Přece jen to všechno s Keraiem přežili hlavně díky ní. To ona ho zachránila před plameny té šílené holky! To ona pak přišla na to, jak ji porazit! Takže její drahý parťák by jí měl vlastně za vše poděkovat, neboť bez ní by byl už dávno mrtvý! Hlavně díky těmto "hezkým" myšlenkám tmavovlasá dívka úplně zapomněla na to, jak je vyčerpaná a nakonec běžela tak rychle, že předběhla Keraie a dohnala Sayuri. Po chvilce jí dokonce předehnala…


"Další!" zvedla Aby misku. "Jasně, jasně…hned to bude." řekl jakýsi postarší pán, jenž vedl Ichiraku. Blondýna si bohužel moc nepamatovala jména nedůležitých lidí, takže ani jeho ne. Ale to je jedno, hlavně že ten chlápek dělá výborný ramen.
Náhle si někdo za ní odkašlal. Okamžitě se otočila a zůstala jen tak zírat. Před ní stál nádherný urostlý chlapec, jehož tvář jí něco říkala, ale ona nevěděla co. A jeho jméno…určitě ho taky někdy slyšela! Počkat, počkat… tady něco nehraje… Z nějakého jí neznámého důvodu byla v Lese Smrti, jenže vůbec si nepamatuje, co tam dělala. Teď tu před ní stojí úžasný asi tak šestnáctiletý kluk s pěknýma očima a ona má pocit, že ho zná, ale vůbec netuší, kdo to je. Proboha, co se s ní stalo? Dívka se chytila za hlavu a snažila se rozpomenout si. Ovšem marně! " Áá!" vykřikla, vstala a po té vyběhla ven, kde se opřela o strom a po té se sesula k zemi. Co se to s ní stalo? Co se to teď děje? Musí na to přijít….!


"Konoha senpuu!" vykřikla Akira a okamžitě poslala do bezvědomí Sagaraye XI Perverzního. Po Mie taky útočila, jenže ta už připravená se začala bránit a to dost úspěšně. Ovládala taijutsu stejně dobře jako děvče s kterým bojovala. Po tom se rozhodla přejít do útoku. "Mu!" V ruce se jí objevil obří meč nebo něco podobného - v každém případě jistě hodně nebezpečného. Dívka ho uměla skvěle používat a pro její nepřítelkyni Aki bylo stále těžší uhýbat. Yuni mezitím vytáhla své dvě dýky a soupeřila s tím tajemným chlapcem. Ten měl sice jen kunai, ale vzhledem k jeho rychlosti, nebyl boj s ním vůbec lehký. Ewari proto uskočila rozhodnutá změnit taktiku a použít nějaké ninjutsu. Jenže na to vzhledem k neustálému (životu nebezpečnému) otravování jejího protivníka neměla zrovna moc času. Zdálo se, že boj jako takový nikam zrovna nepovede a tak se Akira s Yuni daly do splnění posledního bodu jejich formace "Bojový Alík!" Nahnaly Miu a jejího parťáka k sobě. Po té se co největší rychlostí vzdálily. V té chvíli, Amya poslala na cizí tým svůj mrak otrávených jehlic. A nebylo to zrovna pomalu, takže ti dva, vzhledem k momentu překvapení, samozřejmě nemohli stačit uhnout ani, kdyby ten tmavovlasý chlapec zase použil svou neuvěřitelnou rychlost. Jenže, co to? Něco nevycházelo podle jejich plánu…

Prosím, nezabíjejte mě! XD

5. září 2010 v 21:03 Informace
Já vím, že vás tím jistě naštvu. Já vím, já říkala, že tu bude nová kapitola VvN při nejhorším dnes, ale já nevěděla, že se včera nachcípám a dneska budu furt frkat a kýchat a připadat si blbě. Ráno mě dokonce bolelo v krku, ale teď večer už jsem na tom o něco líp - zítra tedy jdu do školy. Protože se mi však přes den bylo blbě, přijela babi s dědou a já se krom toho musela něco málo učit, bylo dost těžké něco napsat. Nakonec jsem se do toho přece jen dala, ale nedostala jsem se dál než k části o týmu 11 (Amaya, Akira, Yuni) a o Aby. Proto nemůžu kapču přidat ani dnes a prosím vás, abyste mě nezabíjeli. XD Pokud vám to udělá radost, tak až se konečně dostanu k dopsání nové kapitoly, tak ji udělám o něco delší než obvykle, abych vám to nějak vynahradila. To je zatím vše - musím se jít vysmrkat. XDD

Další kapitola? XD

3. září 2010 v 21:37 Informace
Ahoj lidi XD Doufala jsem, že přidám kapitolu VvN ještě dnes, ale nakonec jsem byla s rodinou na jednom "rodinném" dnu déle, než jsem myslela. Proto bych chtěla přidat kapču zítra, ale to vzhledem k nabitému programu...no, nevim jestli to zvládnu. Ještě se uvidí XD Při nejhorším to tu bude v neděli, ale já bych to ráda přidala i dřív.

Jiný nový design XD

1. září 2010 v 19:29 Informace
Takže protože se tamten moc nelíbil a byl špatně nastavený, mám tu radši jiný. XD Tvůrcem je

A protože já neumím designy pořádně nastavovat, nastavila mi ho Acris (Claire) - http://extorris.blog.cz/ Ještě jednou jí děkuji...XDD